Dezopomník na oblíbené vyhlídce hnul lidem žlučí, sochu anděla doprovází prapodivné texty plné chyb

„Píše se rok 2023. Republice vládne Fialova pětikoalice. Rapidně se zhoršuje život obyčejných lidí, ceny všeho vylétly strmě nahoru. Je druhý rok války mezi Ruskem a Ukrajinou, podporovanou EU, NATO a Amerikou. Celosvětově je tendence elit zmanipulovat lidi ke svému prospěchu. Lež jako způsob života nahradila PRAVDU. Nezapomeňte, zrodili jste se ke svobodě,“ stojí na jedné ze tří desek, které se nachází u jinak povedeného pomníku Křídla naděje.

Autorem je umělecký kovář Jiří Štrunc, přičemž investorem akce byl spolek Arsanat, jehož je předsedou. Od díla se radnice okamžitě distancovala, neboť o textech neměla nejmenší tušení. Na místě se aktuálně nachází celkem tři tabulky. Jedna obsahuje výše zmíněný text, druhá je přepsané Desatero a třetí je poděkováním mecenášům, kdy je na prvním místě s pravopisnou chybou dokonce uveden starosta druhého obvodu Lumír Aschenbrenner (ODS). Správě není dokonce uveden ani název obvodu.

„Na dnešním jednání vedení obvodu s panem Jiřím Štruncem k artefaktu "Křídla naděje"se dospělo k dohodě, že do konce týdne dojde k odstranění "doprovodného textu" a úpravě textu s "mecenáši". Tímto považují obě strany celou událost za ukončenou,“ sdělil Aschenbrenner.

Záležitostí se ještě bude zabývat zastupitelstvo obvodu. „Na radnici nás to všechny překvapilo a zkazilo celkový dojem. Nikdo to do dnešního dne nevěděl. Obvod na to částí také přispíval a tohle rozhodně nebylo ve smlouvě. Vždy se mluvilo pouze o duchovním rozměru,“ podotkl místostarosta Václav Cinádr (STAN).

„Jestli si to někdo vyložil politicky, tak je to jeho problém."

Kovář Jiří Štrunc, v jehož kovárně dílo vzniklo, uvedl, že nebylo úmyslem vkládat do díla nějaké politické kontexty, „Když někde stavíme sochy, dáváme tam vždycky znaky alfa a omega, desatero a dáváme tam charakteristiku doby. Jestli si to někdo vyložil politicky, že ten text proti něčemu je, tak je to jeho problém. My jsme umělci, ne politici a nehrajeme ani s jednou, ani s druhou stranou," řekl pro Českou tiskovou kancelář.

Městský obvod Slovany a jeho starosta Aschenbrenner, kteří jsou jmenovaní mezi mecenáši díla, jsou podle něj jediní, kdo chtějí ze seznamu odstranit. Nikdo z ostatních dárců prý své jméno vymazat nechce. „Doufám, že další debaty budou spíše o uměleckém přínosu dané lokalitě, kterou má obvod v plánu dále kultivovat,“ věří starosta.
 

Jedni jsou pohoršeni, druzí mluví o cenzuře

„Křídla naděje se stala se Dezopomníkem,“ konstatoval například pan Miloslav. „Opravdu nechci, aby ve městě, ve kterém žiji, byly na veřejném prostranství soukromé politické názory. Já je tomu pánovi neberu, ale nesmí je vydávat za všeobecnou platnost,“ myslí si Anna. „Bývá dobrým zvykem, když někdo žádá o příspěvek na nějaké dílo, že přispěvatele seznámí s tím, co dané dílo vyjadřuje. Jestli to ten kovář neudělal a uvedl tak přispěvatele v omyl, je to podvodník na úrovni prodejců předražených hrnců,“ konstatoval Tomáš B.

Druhý tábor ale celou věc označuje za cenzuru. „V naší historii ji nejznáměji praktikovali komunisté, kteří dost často právě umělecká díla osekávali, aby byla v souladu s jejich ideologickým programem, který neměl příliš rád kritiku,“ kritizuje například Jan S. „Kde je problém? Smysl sdělení je zasadit dílo do kontextu doby, ve které vzniklo, což je dalším podstatným rozměrem umění. Stejně jako vyvolávat kontroverze. Nejhorší umění je takové, které nikoho nezaujme,“ dodal Martin P.