Každý rok v Česku utone kolem 200 lidí. Nejčastěji bývá příčinou zbytečná neopatrnost a přeceňování sil

Podobných případů je v posledních dnech více. Ve stejný den jako na Rokycansku utonula žena také na Brněnské přehradě, v nádrži Oprám u Litvínova na Mostecku se utopil zhruba třicetiletý muž. V pátek před týdnem pak utonul osmapadesátiletý muž na štěrkopískových jezerech Poděbrady u Olomouce. U všech těchto obětí byla resuscitace neúspěšná.

„Protože ve zmíněný den dosahovaly teploty až 38 stupňů, záchranáři doporučovali starším a nemocným osobám vůbec nevycházet. Neustále také varujeme, aby se lidé k vodě nevydávali sami, bez jakéhokoli doprovodu. Za tonutím totiž stojí i v případě velmi dobrých plavců v mnoha případech předchozí zdravotní indispozice, např. nevolnost, bolest na hrudi, potíže s dýcháním nebo i obyčejná svalová křeč,“ informoval Vítězslav Sladký z krajské záchranné služby.

Zní až neuvěřitelně, že se u nás utopí ročně kolem dvou set lidí, tedy celá čtvrtina počtu osob, jež celoročně zahynou při dopravních nehodách! „Například v roce 2020 to bylo na území ČR 205 osob, loni o 45 méně. Dalších zhruba 40 lidí se nevrátí každý rok z koupání v cizině. Asi 10-15 procent z obětí jsou děti do 15 let, kdy nejčastěji ve vodě umírají děcka ve věku do pěti let. Česku patří v této oblasti bohužel ve srovnání s evropskými státy v přepočtu na počet obyvatel smutný primát. Například Německo má tento přepočet třikrát, a přímořské země jako Španělsko a Velká Británie dvakrát příznivější než my Češi,“ popisuje smutnou statistiku Vítězslav Sladký.

Záchranář upozorňuje také na skutečnost, že bazénů na zahradách přibývá, a tím stoupá i riziko utonutí malých dětí. „Stačí minuta bez dozoru a batole zmizí pod hladinou, hlavně u nechráněných bazénů zapuštěných do terénu. Rizikové je i koupání v přírodních nádržích, rybnících a na přehradách, kde se obvykle vyskytuje hlavně v podvečer méně lidí a nějakou dobu trvá, než si ostatní všimnou, že některý z jejich blízkých chybí. Přitom čas představuje hlavní faktor úspěšnosti záchrany a návratu do běžného života,“ říká Sladký.

Samostatnou kapitolou je také časté požívání alkoholu, které snižuje rozpoznávací schopnosti a omezuje výkon plavce. Záchranáři odhadují, že více než třetina utonulých požila alkohol, nejčastěji před večerním a nočním koupáním. Sport a alkohol nejdou dohromady!

Další tragické případy z Plzně

Před 14 dny vylovili policisté z řeky Úhlavy v okrajové plzeňské městské části Hradiště tělo pohřešovaného pětadvacetiletého muže z jižního Plzeňsku, které také utonul při koupání. Muž zmizel už v sobotu odpoledne, ale nikdo si toho nevšiml. Policie se ale o jeho zmizení dozvěděla až v neděli po 13. hodině. Okamžitě se zahájilo pátrání po tomto pohřešovaném muži. Jeho tělo se pak našlo v řece v odpoledních hodinách.

Koncem června se v Plzni utopil v řece Radbuze třiatřicetiletý Ukrajinec. Nehoda se stala v plzeňské městské části Doudlevce. Podle policejní mluvčí se muž šel vykoupat do řeky Radbuzy a z dosud nezjištěných příčin se začal topit. Na místě byl se svým otcem, který se ho snažil zachránit. Záchranáři muže po příjezdu začali resuscitovat, přesto se ho nepodařilo zachránit.