Plzeňský kraj koupil za 120 milionů korun firmu TWB Praha vlastnící zchátralé městské lázně. Novým a zatím jediným jednatelem byl zvolen náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN), který současně zastává také pozici šéfa rozpočtového výboru ve Sněmovně. Kraj má v plánu nevyužívaný objekt zrekonstruovat a přesunout tam galerii. Vzniknout tam má také multifunkční sál pro stovky lidí i zázemí pro krajské organizace. Odhadované náklady činí 1,2 až 1,5 miliardy korun.
Pátek, 16. září 2022, 18:20
Dlouhé hodiny debatovali krajští zastupitelé na svém mimořádném jednání o nákupu stoprocentního podílu italské firmy TWB Praha, která je majitelem zchátralých městských lázní v centru Plzně. Kolem tématu se strhla dramatická diskuse. Záměr budovu...
Rada Plzeňského kraje dnes na svém jednání rozhodla o změně v orgánech firmy vlastnící lázně v samotném centru západočeské metropole. Kraj vlastní stoprocentní podíl společnosti, která bude mít nově sídlo na krajském úřadu ve Škroupově ulici. Rada zároveň odvolala dosavadního jednatele italské společnosti
„Novým jednatelem TWB Praha byl zvolen náměstek hejtmana Josef Bernard, a to jako jediný jednatel pro tuto chvíli. Funkci jednatele bude vykonávat zdarma,“ informovala mluvčí krajského úřadu Eva Mertlová.
O obnovu městských lázní Josef Bernard dlouhodobě usiluje a bylo to jedno ze stěžejních témat kampaně před posledními krajskými volbami. Právě on povede projekt rekonstrukce budovy lázní. „Náš záměr je jasný – vybudování odpovídajících prostor pro galerii a vybudování multifunkčního sálu v druhé části budovy, v místě historického bazénu. K tomu samozřejmě vzniknou prostory pro různé volnočasové činnosti,“ sdělil Bernard.
Úterý, 18. října 2022, 12:50
Tři dekády městské lázně v srdci Plzně jen chátraly. Za pár let by v nich ale měla najít nové zázemí Západočeská galerie a krajské organizace. Opravy by měly podle odhadů vyjít až na 1,5 miliardy korun. Kromě přestavby dostanou lázně i další...
Na obnově lázní se bude podílet také město Plzeň. Vzájemná spolupráce v těchto oblastech byla také tématem schůzky hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) a nového primátora Plzně Romana Zarzyckého (ANO). „V okamžiku, kdy bude jasná struktura financování revitalizace, tak se budeme bavit o tom, jak moc velká participace města na ní bude,“ upřesnil primátor. Od svého partnera, tedy Plzeňského kraje, naopak město očekává spolupráci při hledání využití chátrajícího kulturního domu Peklo. „Jde o dva mimořádně zajímavé objekty, které záchranu potřebují,“ dodal Zarzycký.
Stavba významné budovy započala v roce 1926. Za návrhem stál architekt Bedřich Bendelmayer. Lázně se veřejnosti otevřely ještě před finálním dokončením. Návštěvníci mohli už v roce 1931 využívat sprchové, vanové a parní lázně. O rok později se otevřela i plovárna, kde se pořádaly plavecké kurzy. Posléze se zprovoznil také léčebný ústav s rašelinnými lázněmi, vodoléčbou elektroterapií, uhličitými a bylinnými lázněmi. Stavba byla dokončena v roce 1932.
Městské lázně ve 30. letech, zdroj: Archiv Majáku PlzněBudovu prosinci 1944 vážně poškodil americký nálet. Po válce se rekonstrukce chopil architekt Václav Neckář, který lázním vtisknul současnou podobu. „Architekt již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Na původní monumentalitu vstupní části architekt volně navázal uplatněním dvouramenného schodiště a nízkého portiku s masivními kamennými sloupy," popisuje Plzeňský architektonický manuál.
Během války byly lázně zasaženy americkým bombardováním, foto: Archiv Majáku PlzněPlzeňané lázně využívali až do roku 1993, kdy skončil jejich provoz. O tři roky později město za primátorování Zdeňka Proska (ODS) lázně vyměnilo za podíl ve společnosti Invest shop, který po pár letech zkrachoval a budova připadla společnosti Amádeus Real. Ta posléze objekt lázní nabídla městu za 25 miliónů korun. Zastupitelé tehdy nabídku odmítli, protože pro ně budova neměla využití a rekonstrukce by byla příliš nákladná.
Současný stav lázní popsali pracovníci Národního památkového ústavu následovně: „Stavba je dlouhodobě bez údržby. Krytina dožívá a zejména v okapních partiích zatéká do objektu srážková voda. Lze předpokládat rozvoj biotických škůdců. Korunní římsa má na mnoha místech zcela opadané a degradované omítky, lokálně vidět praskliny zdiva a uchycenou náletovou zeleň. Nefunkční svody zapříčiňují degradaci přilehlých omítek a zdiva. Výplně otvorů lokálně chybí či trpí neúdržbou. Interiér je celkově zdevastovaný a poznamenaný projevy vandalismu. Budova dospěla do stavu, kdy je nutná její celková stavební obnova."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
