Dlouhé hodiny debatovali krajští zastupitelé na svém mimořádném jednání o nákupu stoprocentního podílu italské firmy TWB Praha, která je majitelem zchátralých městských lázní v centru Plzně. Kolem tématu se strhla dramatická diskuse. Záměr budovu odkoupit nakonec schválila koalice ANO, STAN a Piráti, opozice byla proti. Podle ní se jedná o čirý populismus a velký risk ohledně toho, zda to kraj do budoucna nezadluží.
Budovu v roce 2007 získala společnost TWB Praha za zhruba 24 milionů korun. Z lázní chtěla udělat hotel. K ničemu ale nedošlo. V objektu donedávna fungovalo pouze paintballové hřiště, jehož nájemné činilo 25 tisíc korun ročně.
Už jedno zastupitelstvo bylo kvůli zástupcům ODS a TOP 09 odvoláno, protože jim vadilo, že neobdrželi na tak důležité jednání patřičné podklady. Také podotýkali, že se spolu s podíly kupuje kraj i projekt na bytový komplex s multifunčním sálem.
„Nikdo neříká, že lázně nechceme řešit. My nechceme řešit řadu otazníků, které tu jsou. Kdo bude jednatelem té firmy? Budeme schopni žádat o granty, když se jedná o s.r.o? Je tu řada nejasností. Za kulturní dům Peklo byla nabídka šest miliónů a nikdo se nepřihlásil. K lázním kupujeme i projekt, který přece nechceme. A všichni to víme. Nezpochybňuju ateliér Soukup, ale ten jeho návrh vychází z toho, co chtěl předchozí majitel a ne co chceme my," neksrýval své rozhořčení Richard Pikner (TOP 09).
Zastupitelka Marcela Krejsová (ODS) se podivovala nad znaleckými posudky, které lázně měly porovnávat s bytovými domy. „Ano, objekt je ostudou města a zaslouží si veřejné využití, ale říkat, že jedinou cestou je koupě obchodních podílů v ceně 120 milionů, když ty lázně takovou hodnotu zjevně nemají, je nesmysl. Znalecké posudky mě o tom nepřesvědčily,“ uvedla Krejsová.
Na mimořádném jednání byli přítomní zástupci i společnosti Grant Thornton, kteří vypracovali odborné posudky. Za svými výsledky si stojí a odmítají, že by dostali předem určené částky, do kterých se měli svým hodnocením dostat.
„Vzali jsme v potaz dokumentaci, stav nemovitosti i záměrů, které s nimi společnost TWB Praha měla. I když chápeme, že máte s tou nemovitostí jiné záměry, neznamená to, že má ta nemovitost nulovou hodnotu. Když se bavíme o nemovitostech občasné vybavenosti, tak to ale jsou nemovitosti z tohoto hlediska neporovnatelné. Tudíž je náš postup správný a je na místě objekt porovnat s bytovými domy," vysvětloval František Poborský, který je spoluautorem studie.
Opozici ale také zajímalo, proč objekt městských lázní nesrovnávali s jiným objektem, který je momentálně nevyužívaný a nedaří se ho dlouhodobě prodat, jako je například kulturní dům Peklo nebo bývalé Komorní divadlo.
„Domy, které k tomu dali ke srovnání, jsou bytovky na Americké nebo na Klatovské a u všech uvádí, že jsou v dobrém stavu. Leckdy jsou to domy po revitalizaci a jsou obydlené. Koeficient, který posuzuje technický stav nemovitostí je 0,85. Naprosto zdevastovaný objekt má podle studie stejnou hodnotu jako bytovka po revitalizaci?“ uvedla již dříve Krejsová.
Středa, 14. září 2022, 16:02
Velké pochybnosti o odkoupení zchátralých městských lázní v centru Plzně mají krajští opoziční zastupitelé z ODS. Podle nich je celá věc předem domluvená, zadané studie zdevastovaný objekt záměrně nadhodnocují a srovnávají ruinu s bytovými domy, o...
„Faktem je, že nemovitosti před rekonstrukcí nejsou tak často předmětem transakcí. V tomto případě jsme vybrali ke srovnání nemovitosti v průměrném funkčním stavu, přičemž ten koeficient 0,85 je kombinace více koeficientů. Kromě technického stavu je tam zahrnuto vybavení a příslušenství. Je třeba pamatovat na to, že nemovitost je sice ve stavu v jakém je, ale hrubá stavba stojí. A tak je na to třeba pohlížet,“ popsal Petr Turcze z Grant Thornton. Dále uvedl, že se v lázních byli jednou v průběhu srpna podívat. Objekty, se kterými lázně porovnávali, ale už osobně nenavštívili a ohodnotili je na základě exteriéru.
Na dnešní jednání se dostavil i jednatel společnosti Pierluigi Cardoselli. Uvedl, že se o lázně zajímala ještě jedna společnost z Brna. Plzeňský kraj měl podle nich konkrétnější návrhy a tak mu dali přednost. „S panem Bernardem jsem se seznámil před jedním a půl rokem. Nakonec tato jednání byla rychlejší, proto jsme upřednostnili někoho, kdo byl konkrétnější. Ostatní jednání jsme zastavili,“ popsal Cardoselli.
Dále uvedl, že měl za to, že je vše schválené a překvapilo ho, že se to dále projednává. Smlouvy jsou podle něj v pořádku. Marcela Krejsová si neodpustila rýpnutí, zda prodej podílů ve společnosti není snahou, jak se vyhnout placení daně z příjmu. „Nevidíme na tomto jednání nic špatného. Zákon to umožňuje,“ uvedli s úsměvem zástupci společnosti.
S nápadem na koupi zchátralých lázní přišel před posledními krajskými volbami náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství Josef Bernard (STAN). „Odmítám, že jsme o této věci jednali zmatečně a překotně. Žádný projekt na odkup nebyl jištěn tak, jako je jištěn tento projekt. Jedno znalecké posouzení vlastní nemovitosti, dvě posouzení obchodních podílů TWB Praha. Jednání přísně podle práva,“ popisoval Bernard.
„Kupní smlouva je velmi přísná a je podle mezinárodních standardů. Plnou vahou své odbornosti se za ni stavím,“ uvedl právník Gabriel Achour z advokátní kanceláře, která připravovala návrh kupní smlouvy, jež bude podle rozhodnutí zastupitelů podepsána do 19. října 2022. Dále ubezpečil, že koupí stoprocentního podílu nepodstupuje kraj žádná rizika plynoucí třeba z historických závazků TWB nebo jejích společníků.
„To všechno jsme provedli a všechny průběžně informovali. Měli jsme seminář, na kterém ti, co teď nejvíc křičí, nebyli. Žádný jiný projekt nebyl takto dobře ošetřen,“ ujišťoval zastupitele Bernad. Tím ovšem naštval některé opozičníky, kteří na seminářích byli a na své otázky odpověď nikdy nedostali. „Panujete tu snaha neoznačovat naše rozhodnutí jako volební záležitost. Jenže pak vidím plakáty STANu, kde se píše, že plníte sliby a že se do lázní opět vrátí život, tak jsem z toho trochu zmaten,“ podotkl například Jan Šašek (ODS).
Bernard vidí problém hlavně v tom, že se jedná o střet dvou názorových proudů. Jeden je pro zbudování zcela nového objektu galerie U Znovu a druhý by rád zachránil kulturní památku.
„Byl jsem pověřen, abych přišel s novou koncepcí. My jsme ještě vyhověli zástupcům opozičních klubů, a ještě jsme nechali zpracovat jeden dodatečný posudek. Nikdo se s námi nechtěl sejít, jen to prezentovali do médií. Dovolím si říct, že je to omezování demokracie, zastrašování a nátlak,“ hřímal Bernard. Tato ostrá slova se neobešla bez reakce.
„Musím říct, že je tohle pro mě nesmírné zklamání a jsme svědky neuvěřitelné manipulace. Samozřejmě, že bych měl k panu Bernardovi doplňující dotazy, ale ten posudek jsem dostal včera v 19:17 e-mailem. Takže jsem si ho ráno studoval a zjistil, že není nezávislý a jen shrnuje dohromady předchozí podklady. Doba jeho vypracování byla šest dní. Tomu přece neříkáme nezávislý oponentský posudek," rozčiloval se Pikner.
Čtvrtek, 16. června 2022, 07:32
Do oblasti sci-fi se zase o něco více posunul letitý krajský projekt stavby nové budovy Západočeské galerie v centru Plzně. Zastupitelé kraje se teď dozvěděli, že objekt, který měl původně stát kolem 950 milionů, by za současné situace podražil asi...
Někteří poukazovali na to, že projekt nové galerie je připravený do posledního detailu a lze u něj odhadnout, kolik jeho realizace bude stát. U historických objektů to tak jednoduché není. Podle posledních odhadů by zbrusu nová a moderní galerie vyšla na 1,5 miliardy korun. Investice do přestavby téměř 30 let nevyužívané budovy si vyžádají 1,2 až 1,5 miliardy korun.
„Vždycky jsem říkal, že galerii ano, ale jen z dotací, Tady nevidím dotace, ani co by stál provoz. Vidím v tom zaslepenost a velikášství, a ještě v době, kdy všichni máme hluboko do kapsy a bude ještě hůř. Nemáte jasné financování budoucího záměru a jestli to chcete hradit z rozpočtu kraje, tak je to sebevražda. Byl tu projekt, který měl 92,5 procenta dotaci. Podle mého názoru není vhodná doba, abychom dělali tyto věci,“ myslí si Ivo Grüner (ČSSD). Velmi stručně se vyjádřil i Jiří Valenta z KSČM, podle kterého současná ekonomická situace také těmto projektům příliš nenahrává. „Máme za sebou covid, probíhá konflikt na Ukrajině, visí nám přes 100 milionů ve Sberbank. Není dobré přilévat do rozpočtu dalšími neočekávanými investicemi,“ uvedl.
„Očekávám, že budeme více než miliardu plus, takže nemusíte mít obavy, zda kraj bude ekonomicky stabilní a jestli bude moci investovat. Co se týče rozpočtu, tak jsou vaše obavy zbytečné,“ uklidňoval náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky, investic a majetku Roman Zarzycký (ANO).
Projekt revitalizace lázní, zpracovaný plzeňskou architektonickou kanceláří Soukup Opl Švehla, je hotový tři roky. „Už příští rok může začít bourání objektů bývalé kotelny a páry ve dvoře, které se nahradí čtyřpatrovou novostavbou, v níž budou uloženy cenné sbírky Západočeské galerie a bude tam i výstavní síň," řekl architekt Jan Soukup, který se dlouhodobě věnuje opravám památek v regionu. Lázně mají památkově chráněnou fasádu a bazénovou vanu.
Jednání o tomto bodu trvalo pět hodin. Nakonec schválení kupní smlouvy podpořilo 25 zastupitelů koalice ANO, STAN a Piráti. Proti bylo osm zastupitelů opozice, hlavně z ODS a TOP 09.
Stavba významné budovy započala v roce 1926. Za návrhem stál architekt Bedřich Bendelmayer. Lázně se veřejnosti otevřely ještě před finálním dokončením. Návštěvníci mohli už v roce 1931 využívat sprchové, vanové a parní lázně. O rok později se otevřela i plovárna, kde se pořádaly plavecké kurzy. Posléze se zprovoznil také léčebný ústav s rašelinnými lázněmi, vodoléčbou elektroterapií, uhličitými a bylinnými lázněmi. Stavba byla dokončena v roce 1932.
Městské lázně ve 30. letech, zdroj: Archiv Majáku PlzněBudovu prosinci 1944 vážně poškodil americký nálet. Po válce se rekonstrukce chopil architekt Václav Neckář, který lázním vtisknul současnou podobu. „Architekt již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Na původní monumentalitu vstupní části architekt volně navázal uplatněním dvouramenného schodiště a nízkého portiku s masivními kamennými sloupy," popisuje Plzeňský architektonický manuál.
Během války byly lázně zasaženy americkým bombardováním, foto: Archiv Majáku PlzněPlzeňané lázně využívali až do roku 1993, kdy skončil jejich provoz. O tři roky později město za primátorování Zdeňka Proska (ODS) lázně vyměnilo za podíl ve společnosti Invest shop, který po pár letech zkrachoval a budova připadla společnosti Amádeus Real. Ta posléze objekt lázní nabídla městu za 25 miliónů korun. Zastupitelé tehdy nabídku odmítli, protože pro ně budova neměla využití a rekonstrukce by byla příliš nákladná.
Současný stav lázní popsali pracovníci Národního památkového ústavu následovně: „Stavba je dlouhodobě bez údržby. Krytina dožívá a zejména v okapních partiích zatéká do objektu srážková voda. Lze předpokládat rozvoj biotických škůdců. Korunní římsa má na mnoha místech zcela opadané a degradované omítky, lokálně vidět praskliny zdiva a uchycenou náletovou zeleň. Nefunkční svody zapříčiňují degradaci přilehlých omítek a zdiva. Výplně otvorů lokálně chybí či trpí neúdržbou. Interiér je celkově zdevastovaný a poznamenaný projevy vandalismu. Budova dospěla do stavu, kdy je nutná její celková stavební obnova."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
