Přesně 100 tisíc dobrovolníků už má Český národní registr dárců dřeně
Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) sídlící v Plzni zapsal do své databáze na Světový den dárců kostní dřeně 100 tisícího dárce! Stal se jím třiadvacetiletý student práv z Uherského Hradiště Václav Kallus. Do registru vstoupil na celorepublikové akci Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko, kterou registr oslavuje Světový den dárců kostní dřeně.
„Vstoupit do Českého národního registru dárců dřeně mi zkrátka dávalo smysl. Vím, že šance být vybrán a skutečně darovat je mizivá. O to víc si ale myslím, že je potřeba, aby se nás zapsalo co nejvíc, ať mají lékaři z čeho vybírat. Navíc, jak mi říkali u náboru, každý zapsaný dává naději,“ vysvětluje svoje rozhodnutí mladý dobrovolník, který se ve svém volném čase věnuje tenisu a basketbalu.
Cíle Českého národního registru dárců dřeně do nadcházejících let
Český národní registr dárců dřeně vznikl v Plzni v roce 1992. Od svého založení umožnil transplantaci 1 784 nemocným, z toho zhruba 20 procent byli dětští pacienti. Jen v loňském roce se do registru zapsalo rekordních 10 845 dobrovolníků a 50 dárců své krvetvorné buňky darovalo.
„Magické číslo 100 tisíc registrovaných dárců představuje zhruba polovinu naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
V současnosti je totiž každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí. Tento ukazatel u nás i tak mnohem příznivější než v řadě jiných vyspělých zemích. Například Rakousko má šest procent transplantací s národním dárcem, Francie či Nizozemsko osm procent a Švýcarsko, Belgie či Dánsko pouze tři procenta).
„Naším současným hlavním cílem je zvýšit podíl nepříbuzenských transplantací v Česku. Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní,“ doplňuje Jindra
Záměrem Českého národního registru dárců dřeně je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu či třetinu tak, abychom se přiblížili státům jako je Španělsko. To má 24 procent transplantací s národním dárcem, v USA je to 49 procent a SRN dokonce 74 procent.
