Dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce kostní dřeně se oficiálně otevřela na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň. Stavbu z oceli a skla, pro niž se vžil název Obláček, navrhla architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Od prvotní myšlenky po dokončení stavby uběhlo 15 let. Stavbu za víc než 400 milionů korun plně financoval registr.

Fakultní nemocnice v Plzni si opět připsala rekord v počtu transplantací krvetvorných buněk. Zdejší hematologicko-onkologické oddělení je od roku 2018 největším zařízením svého druhu v Česku. Až dvě třetiny všech nepříbuzenských transplantací kostní dřeně v tuzemsku zajišťuje ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně právě plzeňská nemocnice, která navíc disponuje kompletními transplantačními akreditacemi, včetně těch mezinárodních.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň roste od března za stamiliony korun nová dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení, pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce. Stavbu z oceli a skla, pro níž se vžil název Obláček, navrhla známá architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), který objekt buduje. Hotovo má být v roce 2024. Do nástavby se přestěhují ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy hematonkologie a registru. Novinářům to řekl ředitel registru Daniel Pagáč.

Koronavirová epidemie zapříčinila, že do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni loni nově vstoupilo pouze 5212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím. ČNRDD aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci. 

Nově vstoupilo v uplynulém roce do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli koronavirové pandemii klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků, lékaři odebrali rekordních 62 štěpů. 

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) sídlící v Plzni zapsal do své databáze na Světový den dárců kostní dřeně 100 tisícího dárce! Stal se jím třiadvacetiletý student práv z Uherského Hradiště Václav Kallus. Do registru vstoupil na celorepublikové akci Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko, kterou registr oslavuje Světový den dárců kostní dřeně.

Stovky lidí každoročně onemocni chorobami krvetvorby, které jsou mnohdy smrtící. Tou nejčastější je leukémie. Naději pro pacienty je transplantace kostní dřeně. Do registru se loni zapsalo rekordní množství dárců. Nejvíce transplantací pak provedli ve Fakultní nemocnici v Plzni.

V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější je leukémie. Následují ji zhoubné nádory i vážné poruchy imunity. Naději na zotavení přináší právě transplantace kostní dřeně. Pandemie koronaviru však úplně zastavila příjem nových dárců.

Dva roky bude ulice Plzně brázdit na linkách MHD tramvaj podporující Nadaci pro transplantaci kostní dřeně, která spravuje v Plzni založený Český národní registr dárců dřeně. Nadaci se rozhodl podpořit klub Viktoria Plzeň, který za víc než půl milionu korun, utržených při dražbě fotbalových dresů, zaplatil venkovní i vnitřní polepení tramvaje nápisy a logy klubu i nadace, tvářemi hráčů a informacemi o možnosti vstupu do registru dárců. Z hráčů prvoligového týmu je v registru dárců dřeně zapsáno 99 procent lidí, dnes do registru přímo v tramvaji vstoupili také nováčci týmu Ondřej Mihálik a Adam Hloušek.