Nápadná únava, časté nemoci a bledost. Signály, které zpočátku vypadaly jako běžné dětské potíže, se během pár dní změnily v diagnózu, jež rodině převrátila život naruby. Jde o akutní lymfoblastickou leukémii. Osmiletý Štěpánek ale ukazuje, že odvaha nemá nic společného s věkem. Bolest i vyčerpání zvládá s nečekaným klidem, úsměvem a chutí pomáhat.

Dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce kostní dřeně se oficiálně otevřela na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň. Stavbu z oceli a skla, pro niž se vžil název Obláček, navrhla architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Od prvotní myšlenky po dokončení stavby uběhlo 15 let. Stavbu za víc než 400 milionů korun plně financoval registr.

Fenomén Madlenka způsobil přezásobení společného krevního skladu pro Klatovskou a Domažlickou nemocnici. To je samozřejmě dobrá zpráva. Transfuzní oddělení ale teď žádá dárce s krevními skupinami Rh+, aby plánovaný odběr odložili.

Obrovskou vlnu solidarity vyvolal příběh nemocné rok a půl staré Madlenky, která trpí závažnou poruchou krvetvorby. Šanci na její záchranu může přinést transplantace kostní dřeně, času na nalezení vhodného dárce a následnou léčbu ale není mnoho. I proto mohou zájemci spojit příjemné s užitečným a vyrazit třeba na výlet do Sušice, kde se ve čtvrtek 17. dubna budou moci zapsat do registru dárců a pomoci nejen této malé holčičce.

Česko zažívá velkou vlnu solidarity s osudem rok a půl staré Madlenky, která čeká ve Fakultní nemocnici Motol na vhodného dárce kostní dřeně. Potřebuje její transplantaci kvůli vážnému onemocnění, které je dlouhodobě neslučitelné se životem. Sociální sítě tak zaplnily výzvy pro vstup nových dárců do registrů dárců kostní dřeně. Vstoupit do nich lze i přímo v Domažlické, Klatovské či Rokycanské nemocnici na transfuzních pracovištích resp. na odběrovém místě. A lidé to poslední dva týdny hojně využívají.

Jubilejním devítistým dárcem registrovaným v Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD) je jednadvacetiletý policista Vojtěch Bittner. Do Plzně přijel až z Ostravy. Odběr podstoupil pomocí takzvané separace z krve na speciálním přístroji. Tato procedura trvá v průměru čtyři hodiny. Registr kostní dřeně nepomáhá jen pacientům v Česku, ale po celém světě. Právě krvetvorné buňky mladého policisty pomohou nemocnému muži v zahraničí.

Fakultní nemocnice v Plzni si opět připsala rekord v počtu transplantací krvetvorných buněk. Zdejší hematologicko-onkologické oddělení je od roku 2018 největším zařízením svého druhu v Česku. Až dvě třetiny všech nepříbuzenských transplantací kostní dřeně v tuzemsku zajišťuje ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně právě plzeňská nemocnice, která navíc disponuje kompletními transplantačními akreditacemi, včetně těch mezinárodních.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň roste od března za stamiliony korun nová dvoupodlažní nástavba pro hematoonkologické oddělení, pro pacienty s poruchou krvetvorby i pro dárce. Stavbu z oceli a skla, pro níž se vžil název Obláček, navrhla známá architektka Eva Jiřičná pro Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD), který objekt buduje. Hotovo má být v roce 2024. Do nástavby se přestěhují ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy hematonkologie a registru. Novinářům to řekl ředitel registru Daniel Pagáč.

Koronavirová epidemie zapříčinila, že do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni loni nově vstoupilo pouze 5212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím. ČNRDD aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci. 

Nově vstoupilo v uplynulém roce do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) pouze 5 275 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli koronavirové pandemii klesly zhruba o polovinu oproti létům předchozím. Paradoxně ale v náborově silně podprůměrném roce darovalo svoje krvetvorné buňky vůbec nejvíce zaregistrovaných dobrovolníků, lékaři odebrali rekordních 62 štěpů.