V brdských hvozdech se po letech vylíhlo mládě orla mořského

„Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě, nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec, jako jsou v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek darujkridla.cz. Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ popisuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Samice snesla jedno vejce během zimy a pak ho něco přes měsíc zahřívala.  Samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu. „Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru, po letech může dosáhnout výšky přes dva metry a váhy až půl runy tuny. Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ doplňuje Fišer. 

Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku. 

Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží okolo sedmi kilogramů. Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny. Orel tak v přírodě plní významnou sanitátní funkci.