Menší města v příhraniční Plzeňského kraje jen velmi obtížně shánějí nové lékaře za své dosluhující praktiky, zubaře či pediatry. Většina z nich pracuje i roky po dosažení důchodového věku. Radnice jsou připraveny nabídnout novým lékařům byty, vybavení a modernizace ordinací i finanční příspěvky, přesto je pro řadu z nich téměř neřešitelný problém lékaře sehnat. Lékaře a zdravotníky hledají i nemocnice. Kraj, který se vyznačuje velkou rozlohou a hlavně v příhraničí řidším osídlením, navíc nemá nemocnici v každém okrese, takže v regionu jsou místa, kde je zdravotní péče hůře dostupná.

Varianta nemoci covid-19, která v listopadu loňského roku dostala název omikron, je nyní celosvětově dominantní nad všemi ostatními verzemi koronaviru, tu poslední s označením delta nevyjímaje. Důvodem jejího rychlého rozšíření je zhruba 3x vyšší infekčnost, která je dána faktem, že omikron postihuje především horní cesty dýchací.

Nikdo už nechce zažít loňský scénář, kdy se nejslavnější český závod, ČEZ Jizerská 50, jela bez amatérských účastníků. I proto organizátoři intenzivně situaci řeší se zástupci Národní sportovní agentury (NSA) a Krajské hygieny v Liberci. Silnou podporu mají také od Svazu lyžařů ČR. A jak to aktuálně s jednáním vypadá?

Nejasná situace panuje i nadále kolem fungování Sušické nemocnice, která je v majetku města. To chce jednat o jejím provozování s Plzeňským krajem, což schválilo i městské zastupitelstvo. Návrh podaný starostou Petrem Mottlem (ODS) ovšem rozhněval opozici i místní aktivisty. Například opoziční zastupitelka Milena Stárková (ČSSD) návrh starosty označila za plivnutí do tváře všem lidem, kteří v říjnovém referendu hlasovali pro zachování zdravotní péče nemocnice v plném rozsahu. S tím ale nemocnici nedokáže pomoci ani Plzeňský kraj, který zařízení finančně podporuje.

Úplně nová nemocnice v Plané na Tachovsku i rekonstrukce zařízení v Klatovech a Rokycanech. To jsou plány Plzeňského kraje na modernizaci péče v krajských nemocnicích. Podle hejtmanky Ilony Mauritzové nechce kraj jako zřizovatel zdravotnická zařízení privatizovat nebo pronajímat, chce v nich naopak nastavit a rozvíjet standardní evropskou péči.

Drtivá většina voličů se v referendu v Sušici na Klatovsku postavila za zachování rozsahu poskytované zdravotní péče v městské nemocnici. Referenda se účastnilo 54,59 procenta oprávněných voličů, 91,2 procenta hlasujících chce, aby město aktivně podporovalo zdravotní péči v daném rozsahu. Referendum je platné a závazné, výsledky vyvěsilo město na úřední desce.

Jedním ze zásadních témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny je i budoucnost českého zdravotnictví. Všichni si dobře pamatujeme doby, kdy byli v čele Ministerstva zdravotnictví pravicoví ministři a připravovali „reformy“, které směřovaly k omezení dostupnosti zdravotní péče pro běžné občany. Zaváděly se regulační poplatky, čímž se řeklo, že všichni jsou simulanti a chodí do nemocnic a ordinací jen tak z dlouhé chvíle. Proto je potřeba postavit finanční hradbu před každou ordinací nebo nemocnicí.

Dostupnost zdravotní péče, zlepšení dopravní obslužnosti regionu i otázka bezpečnosti v souvislosti s vysokými počty zahraničních agenturních pracovníků v průmyslových parcích v kraji budou jedny z hlavních témat sněmovních voleb v Plzeňském kraji. Vzhledem k rozlehlosti kraje a koncentraci většiny obyvatel do několika větších sídel patří zlepšení dopravní obslužnosti i v odlehlejších částech regionu dlouhodobě k tradičním předvolebním tématům, stejně tak jako dostupnost zdravotní péče. V anketě se na tom shodla většina lídrů politických stran. V anketě nejsou zahrnuty odpovědi hnutí Přísaha, která v Plzeňském kraji zatím nezveřejnila svého lídra

Dostupnost zdravotní péče, zlepšení dopravní obslužnosti, dovoz agenturních pracovníků a vznik nelegálních ubytoven jmenovali před sněmovními volbami v roce 2017 lídři politických stran jako jedny z největších problémů Plzeňského kraje. Současní krajští lídři se neshodnou v tom, zda se situace podařila zlepšit. Někteří připouštějí posun k lepšímu v budování a opravách silnic, problémem podle většiny z nich zůstávají ubytovny a zahraniční agenturní pracovníci. Výrazný posun k lepšímu nevidí ani ve zdravotnictví, které navíc postihla pandemie koronaviru.

Více než rok trvající pandemie koronaviru pomohla některým nemocnicím v Plzeňském kraji mírně zlepšit personální situaci a získat více lékařů, zdravotníků i dalších pracovníků. Větší zájem o nástup do vystudovaného oboru mají studenti středních i vysokých zdravotnických a lékařských škol, někde se do zdravotnictví vrátili i lidé, kteří obor dříve opustili a pracovali jinde.