První český satelit VZLUSAT-2 ukončil svou misi a přirozeně zanikl v atmosféře. Poslední obousměrný rádiový kontakt s ním navázali vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Skoro čtyři roky plul satelit vesmírem, monitoroval radiační prostředí a zaznamenával jedny z energeticky nejsilnějších jevů, takzvané gama záblesky.

Po šesti letech fungování ukončil svoji misi český nanosatelit VZLUSAT-1, který se tak zařadil mezi nejdéle sloužící české satelity v historii. S pozemní stanicí na Západočeské univerzitě v Plzni byla družice v kontaktu do poslední chvíle, než shořela v atmosféře. Zhruba dvoukilové zařízení neslo například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.

Jiné obdobné mise mají krátkého trvání a končí po několika týdnech či měsících. To však není případ prvního českého technologického nanosatelitu VZLUSAT-1, který funguje již pět let. Na jedinečném úspěchu má velký podíl také tým ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), jenž je se satelitem stále v kontaktu a zajišťuje jeho povelování. Původní životnost zařízení odhadovali vědci na jeden rok.

Tři roky ve vesmíru slaví český technologický nanosatelit VZLUSAT 1. Obíhá kolem Země a po celou dobu sbírá nejrůznější data. Jde o výsledek společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), ČVUT a řady technologických firem.