Jiné obdobné mise mají krátkého trvání a končí po několika týdnech či měsících. To však není případ prvního českého technologického nanosatelitu VZLUSAT-1, který funguje již pět let. Na jedinečném úspěchu má velký podíl také tým ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), jenž je se satelitem stále v kontaktu a zajišťuje jeho povelování. Původní životnost zařízení odhadovali vědci na jeden rok.
VZLUSAT-1 byl součástí mise QB50, v rámci níž mělo být vypuštěno 50 obdobných satelitů k výzkumu atmosféry. Počet funkčních satelitů z projektu QB50 byl nakonec místo 50 jen 7, což jen dokazuje kvalitu a unikátnost české mise.
Nanosatelit vynesla na oběžnou dráhu indická raketa PSLV, jež odstartovala 23. června 2017 v 5:59 hodin z kosmodromu Šríharikota. Už v 9:03 navázala plzeňská univerzita se satelitem spojení, které udržuje dodnes.
„Od té doby VZLUSAT-1 absolvoval téměř 30 000 obletů Země a více než 11 000krát jsme s ním navázali rádiové spojení. Získali jsme velké množství cenných dat z experimentů na palubě satelitu. Za zmínku stojí především tisíce snímků z částicového pixelového detektoru miniaturního rentgenového teleskopu, desítky radiačních map ve výšce 500 kilometrů nad povrchem Země či výsledky měření parametrů unikátních kompozitních materiálů, které slouží jako radiační štít,“ popisuje za plzeňský tým Jiří Masopust.
Sobota, 14. května 2022, 18:21
Robotická sonda StratoBox 3.0 odstartovala z letiště Letkov u Plzně a ve stratosféře strávila několik hodin. V mikrokontejnerech o velikosti pingpongových míčků vynesla do nehostinného prostředí řadu pokusů, které zahrnovaly semínka rostlin, řasy...
„Jsem rád, že VZLUSAT-1, který byl navržený jako technologická platforma pro vyzkoušení různých věcí, stále funguje a komunikuje s námi. To není úplně obvyklé. V této kategorii satelity vydrží něco málo přes rok. Pět let, pro tento typ satelitu, to je velký úspěch. Je to nejdéle sloužící český satelit,“ vyzdvihuje Josef Kašpar, generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
Za dlouhé roky se podařilo autorům projektu ověřit funkčnost a spolehlivost řady komponentů. Optimalizovali a vylepšili komunikaci se satelitem a pozemní stanice PilsenCUBE na ZČU prošla modernizací hardwaru i softwaru. V současné době pracuje většinu času v automatickém módu a umožňuje spolehlivý přenos mnohem většího množství dat přímo z oběžné dráhy.
Pondělí, 17. ledna 2022, 12:50
Po několika letech příprav vzletěla do vesmíru technologicky nejpokročilejší česká družice VZLUSAT-2. Komunikovat se s ní bude opět prostřednictvím pozemní stanice na Západočeské univerzitě v Plzni. Zařízení vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9...
Některé experimenty na VZLUSAT-1 stále probíhají a přinesou ještě další řadu poznatků. Připravuje se také ověření funkčnosti miniaturního laserového koutového odražeče pro přesné optické určení polohy, který je na palubě satelitu instalován a nebyl dosud vyzkoušen.
VZLUSAT-1 ale není jedinou českou družicí na oběžné dráze. „V tuto chvíli tam je ještě VZLUSAT-2, ten jsme stříleli v lednu. Nedávno jsem se díval a zrovna jsme zachytili oba satelity, jak letí spolu, „jedničku“ nad Jihoafrickou republikou a „dvojku“ nad Madagaskarem, což bylo krásné. A to navozuje náš cíl, kam směřujeme. Jsou to takzvané konstelace satelitů. Znamená to mít ve vesmíru víc družic, které spolu navzájem komunikují. Takže blízké operace družic, nejen předávání dat, ale třeba i manévry typu údržby nebo jiné záležitosti. Tam směřujeme. I když je to doména, kterou Česká republika vlastně nikdy nedělala,“ dodává ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
Projekt VZLUSAT je výsledkem spolupráce Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, plzeňské univerzity, ČVUT a řady technologických firem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.