Vedení Plzeňského kraje svolá v příštím týdnu jednání s obcemi kolem armádního letiště Líně, kde by měl podle týden starého verdiktu vlády vzniknout strategický podnikatelský park Plzeň-Líně (SPP). Mohla by tam být mimo jiné i továrna na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná. gigafactory. Obce v lokalitě s projektem na 400 hektarech nesouhlasí, obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou a vodou i ekologií. Nájemci letiště, kteří mají v hangárech letadla, protestují proti ničení přistávací dráhy.

Starostům obcí i místním obyvatelům se nelíbí přístup Plzeňského kraje ohledně plánované výstavby podnikatelského parku Plzeň-Líně. Podle jejich slov je kraj obešel a jednal za jejich zády. Rozhořeni jsou také provozovatelé aeroklubů, podle kterých je plán na případné zrušení letiště naprosto nesmyslný. Majitelem je ministerstvo obrany, které by pozemky mělo převést na Plzeňský kraj. Na místě by mohla vzniknout továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

Moc často se o tom nepíše, ale už za pár dní čeká naši zemi opravdu výjimečná událost. Česká republika se ujímá půlročního předsednictví v Radě EU, kde bude mít na starosti vedení jednání a bude mít mj. možnost více prosazovat svoji agendu.

Česká ministerstva souhlasí s tím, že je bývalé armádní letiště v Líních u Plzně vhodné pro stavbu velké továrny německé automobilky Volkswagen (VW) na výrobu baterií do elektroaut. Rozhodnout ale musí vláda svým usnesením. Líně jsou jednou ze tří evropských lokalit, které VW zvažuje.

V důsledku ekonomické situace doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi mezi 1200 respondenty. Průzkum televize zveřejnila v pořadu Otázky Václava Moravce.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

I když největší tíha odpovědnosti na zvládnutí uprchlické krize leží v našem regionu na bedrech Plzeňského kraje, které provozuje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), jímž projdou denně stovky ukrajinských uprchlíků, výrazně pomáhá i město Plzeň. Právě Plzeň a Plzeňský kraj je v naší republice čtvrtým místem, kam míří nejvíce Ukrajinců prchajících před ruskou okupací. V naší Politické koridě jsme se zeptali zastupitelů Plzně, jak hodnotí aktuální pomoc ukrajinským uprchlíkům ze strany města.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) prošlo za 13 dnů fungování přes 8200 ukrajinských uprchlíků. Ubytování zajistil kraj desetině, ostatní si ho zabezpečují u příbuzných a známých. Uprchlíků je v kraji více, kromě KACPU se registrují přes odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, kde jde o dalších asi čtyři tisíce. Úřad Práce v Plzni k dnešnímu dni eviduje 1300 nabídek volných míst vhodných pro ukrajinské uprchlíky.

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti. To by mělo vzniknout v jedné ze čtyř vytipovaných lokalit na území ČR.

Velké firmy v Plzeňském kraji zatím nerozhodly, zda ukončí 18. února plošné testování na nemoc covid-19, které vláda po tomto datu zrušila, nebo jestli budou pokračovat preventivně dál. Projednají to příští týden podle vývoje nákaz a karantén. Nemocnost jim zatím výrobu a provoz nekomplikuje, i když některé se obávají zhoršení situace. Naopak plzeňské školy s testováním už dále nepočítají.