Neschopnost udržet dostatečnou teplotu obydlí, dluhy na energiích nebo vynakládání velké části svých příjmů na energie. To jsou jen některé podoby energetické chudoby, která trápí početnou část populace. Už na jaře 2021, před vypuknutím energetické́ krize, bylo v České republice v energetické chudobě přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procenta populace, žijících v přibližně 500 tisících domácnostech.

Ve svých pětadvaceti letech je nejmladším starostou v tuzemsku. Řeč je o Tomáši Pavelkovi (STAN), který vede obec Mořice. Že jeho práce dává smysl nejen jemu, ale také voličům, ukázaly volby v roce 2022, kdy svůj mandát obhájil. O tom, jak vypadá jeho běžný den, jak jde skloubit práce starosty se školou a jak dostat mladé do politiky, se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Ve vládě Petra Fialy (ODS) se schyluje k novému konfliktu kvůli evropské měně. Přijetí eura v Česku podporují čtyři z pěti koaličních stran, hlavní vládní ODS je ale proti. Ministerstvo financí pod vedením druhého muže strany Zbyňka Stanjury teď chce, aby celá vláda odsouhlasila, že příští rok nepodnikne směrem k eurozóně žádné kroky. Ministři za TOP 09, STAN, Piráty i KDU-ČSL se postavili proti a odmítají dát Stanjurovi zelenou.

Ohledně nastavení spotřebních daní u elektronických cigaret proběhla mezi odborníky rozsáhlá diskuze, která se týkala reálných přínosů pro státní pokladnu, fungování trhu i důsledků pro přístup politiky snižování rizik. Detailněji jsme k tématu dopadů vyzpovídali prezidenta Komory elektronického vapování Roberta Hrdličku.

Matyáš Zrno v letech 2010 až 2011 působil jako vedoucí provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Logar. Dnes balkanista, publicista a editor stanice CNN Prima News podrobně sleduje dění na Ukrajině, kam za poslední rok několikrát vyrazil jako novinář. Nejen o aktuální situaci v Ruskem okupované Ukrajině se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům. Správa úložišť radioaktivního jaderného odpadu požádá v první třetině roku o povolení průzkumných území ve čtyřech vybraných lokalitách.

Rozhodnutí vlády ohledně toho, že podnikne všechny kroky k tomu, aby v Líních u Plzně vznikla továrna na výrobu baterií do elektromobilů, zvedla ze židle nejen obyvatele okolních obcí, ale také řadu politiků. Předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS) poslali otevřený dopis také jeho straničtí kolegové, senátoři Lumír Aschenbrenner, Pavel Karpíšek a Vladislav Vilímec. Společně kritizují postup kabinetu, který jedná bez vědomí dotčených obcí. Také pojmenovávají rizika, kterých se obávají.

Primátor města Plzně Roman Zarzycký zaslal otevřený dopis předsedovi vlády České republiky Petru Fialovi. Nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje ve věci zvažovaného projektu Gigafactory v Líních u Plzně. Automobilka Volkswagen zvažuje Česko jako jednu ze tří lokalit pro stavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Ve hře je ještě Polsko a Maďarsko. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout do konce roku.

Svými názory často vyčnívá mezi ostatními uchazeči o post prezidenta republiky. „Betonový král“ Tomáš Březina před nedávnem oznámil, že má posbíráno téměř osmdesát tisíc podpisů. Bývalý byznysmen bere svou kandidaturu vážně. Volby podle něho rozhodne v samotném finále charisma kandidátů. O prezidentské volbě, kandidatuře za ANO i prodeji firmy BEST se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, takzvanou gigafactory. Chtějí letiště zachovat. O projektu nemají dodnes žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen. Chtějí také vědět, zda armáda letiště potřebuje, nebo ne.