Razantní úbytek pozitivně testovaných osob na covid zaznamenali v poledních dnech hygienici i zdravotníci v Plzeňském kraji. V pondělí testy potvrdily 33 případů koronaviru, což byla desetina oproti minulému pondělí a nejmenší denní přírůstek od konce loňského listopadu. I když o svátcích a víkendech se méně testuje, ze statistik je patrné, že epidemie v kraji slábne. Zdravotníci v kraji za minulý týden podali 14 179 dávek vakcín.

Dnes je Velikonoční pondělí. V křesťanské tradici sice následuje po neděli zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k dnešku se už žádná křesťanská oslava ale neváže. Velikonoční pondělek patří převážně lidovým zvykům, které jsou spjaté s končící zimou a začínajícím jarem. Letošní koledování bude ale podobně jako loni ovlivněné protiepidemickými opatřeními.

K velikonočním tradicím neodmyslitelně patří zdobení kraslic. Nejinak je tomu ve Vacenovicích na Hodonínsku, kde už téměř osmdesát let chodí lidé z širokého okolí obdivovat výtvory Marie Jakubíčkové. Na vajíčka škrábe tradiční vzory odkazující na rodnou obec a krajinu jižní Moravy.

Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Letos ale stejně jako před rokem oslavy svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Dnes je Bílá sobota, podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

Čísla nově odhalených případů nákazy covid-19 opět pomalu stoupají. Za včerejšek odhalily testy 387 nových případů, což je o 42 více než v pondělí. Od začátku pandemie se v Plzeňském kraji nakazilo koronavirem celkem 93 173 lidí, tedy více než 15,7 procenta jeho obyvatel. Nemocnicím v kraji, které několik týdnů fungovaly na hraně kapacit, zejména v intenzivní péči, se mírně ulevilo.

Díky štědrým dárcům si mohou i ti méně šťastní užít Velikonoce s voňavým mazancem nebo beránkem. Potravinovou sbírku už po několikáté zorganizoval Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Dary putují především k samoživitelům nebo vícečetným rodinám, které mají hluboko do kapsy.

Poslanecká sněmovna podpořila prodloužení nouzového stavu do 11. dubna. Nouzový stav tak bude trvat i přes Velikonoce. Vláda požádala Sněmovnu o jeho prodloužení o dalších 30 dní do 27. dubna, návrh však neprošel. Poslanci odhlasovali kratší variantu. Rozvolnění si nyní Česko nemůže dovolit, řekl dnes poslancům premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda zmírnění restrikcí projedná po Velikonocích.

Za uplynulých sedm dní v Plzeňském kraji opět ubylo nově zjištěných nákaz nemoci covid-19. Testy jich potvrdily 2948, to je oproti předchozím sedmi dnům pokles o 40 procent. Od poloviny února také v uplynulých sedmi dnech poprvé nepřekročil ani jednou denní nárůst 1000 nových případů. I přes pokračující pokles nových případů jsou nemocnice vytížené a stále chybí lůžka intenzivní péče. Jen za čtvrtek přibylo v Plzeňském kraji 369 osob s pozitivním testem na covid. Ve středu jich bylo 563 a v úterý 547.