Byl slunečný den a Iveta Irvingová se zrovna vracela od svých příbuzných z Domažlicka. Jela se svým tehdejším přítelem na své vysněné motorce a nic nenaznačovalo tomu, že se za pár vteřin její život nadobro změní. V plné rychlosti do ní zezadu naboural vůz řízený dvacetiletým Rumunem. Iveta utrpěla vážná zranění, ze kterých se stále nevzpamatovala. Od nehody uplynulo už třináct let. Dlouhé tahanice s pojišťovnou o náhradu škody a ztráta zaměstnání přivedly zlomenou ženu do víru dluhů. Situace zašla tak daleko, že se dům jejího otce, bombardovacího esa RAF, dostal do dražby a hrozí, že o něj přijde.

Kauza poslance Dominika Feriho otevřela otázku, zda by se politici a vůbec veřejně činní lidé měli třást před justicí více než ti ostatní. Měli, a měli by s vědomím této skutečnosti už do politiky jít.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Jít za minulého režimu s davem a nedělat problémy, bylo pohodlné a přinášelo to řadu výhod. Děti mohly studovat, rodiče zase vycestovat na dovolenou do zahraničí. Jenže i za toto pohodlí se platilo, mlčením. Kdo veřejně projevil svůj názor, který se s komunistickým přesvědčením neztotožňoval, byl potrestán. Už počtvrté Plzeňský kraj ocenil ty odvážné, kteří se nebáli vystoupit z řady.

Hana Moravcová, úspěšná volejbalistka a reprezentantka. Život se s ní a její rodinou nemazlil. Na jejího otce ušila StB boudu při akci Kámen. Za nedovolené opuštění hranic, kterou ve skutečnosti nikdy nepřekročil, dostal tříleté vězení v jáchymovských dolech. Domů se pak vrátil jako zlomený člověk. Úspěšný vynálezce, básník a šéf Pokusného ústavu plzeňských Škodových závodů, který i za války pomáhal, pracoval až do konce života jako topič.

Před 55 lety, 20. června 1964, začala tajná dezinformační akce Neptun komunistické Státní bezpečnosti (StB), při které byly do šumavského Černého jezera potopeny čtyři bedny s údajnými tajnými nacistickými písemnostmi. Bedny poté "objevil" televizní tým pořadu Zvědavá kamera. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB. Celá akce měla zkompromitovat mnohé význačné osobnosti NSR a Rakouska. U zrodu akce stál vysoký důstojník StB Ladislav Bittman, který zemřel loni v USA.