Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Nabídněte vánoční strom roku 2024. Tak zní žádost, kterou město Plzeň oslovuje nejen své obyvatele, ale i ty, kteří žijí v jeho okolí. Vzrostlý jehličnan, který musí splňovat hned celou řadu kritérií, se na náměstí Republiky rozzáří o první adventní neděli.

Pracovníci plzeňských městských lesů se spolu s dobrovolníky pustí do zalesňování holiny v městském lese kousek od obchodního centra na Rokycanské. Náchylné smrky tam zpustošil kůrovec a lesníci museli napadené smrky odtěžit. Aby byl les zdravější a odolnější, nahradí smrky dubový les. Do sázení se může zapojit i veřejnost.

Přes osm milionů stromů vysází v letošním roce Vojenské lesy a statky ČR (VLS), nejvíce se budou věnovat lokalitě nejmladší chráněné krajinné oblasti na pomezí Plzeňského a Středočeského kraje. Práce ale bude komplikovat pyrotechnická zátěž, která v dané lokalitě stále představuje velké riziko. Lesníci proto spolupracují s vědci a chtějí vyvinout novou metodu pro obnovu porostů v takto komplikovaných lokalitách.

Nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů. Znamená to, že se tímto parametrem blíží k takzvanému Králi smrků, který na Boubíně padl při vichřici před 50 lety. Měřil téměř 58 metrů. Nynější nejvyšší smrk navíc roste na přibližně stejném místě. Novinářům to řekl dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.