Kirill Uljanov vyrůstal v Nižněvartovsku na Sibiři. Do Prahy přišel před deseti lety, když mu bylo sedmnáct. Dnes pracuje jako analytik v IT firmě, nejen o víkendech ho lidé mohou potkat v holešovickém klubu Widt, který spolu se svými kamarády před lety založil a kde hraje jako DJ pod pseudonymem Kirill Astra. V minulosti byl jedním z administrátorů satirické facebookové stránky Nevím. S Kirillem jsme se bavili o důvodech jeho příchodu do České republiky, ale i o tom, zda on sám vnímá změnu ve vztazích Čechů k rusky mluvícím lidem v Praze.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Své ukrajinské studenty podpoří Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) poskytnutím mimořádného stipendia ve výši 15 tisíc korun. Těm, kdo se v důsledku válečného konfliktu dostali do tíživé finanční situace, je připravena také prominout kolejné. Zaznělo to na setkání zástupců vedení univerzity s ukrajinskými studenty.

Jaké mohou najít uplatnění stovky Ukrajinců přicházejících do Plzeňského kraje? Kvůli této otázce obeslalo vedení krajského úřadu spolu s Úřadem práce (ÚP) zhruba 1600 firem v regionu, zda by zaměstnaly Ukrajince, kteří do ČR utekli před válkou v jejich rodné zemi. Zájem zatím není velký.

Před necelými dvěma týdny zahájilo Rusko agresivní invazi na Ukrajinu. A v posledních dnech se jeho útoky čím dál více zaměřují na civilní cíle. Je to největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války a můžeme ho sledovat prakticky online na všech sociálních sítích. O to silněji ho česká společnost vnímá, o to razantněji na něj i odpověděla.

Před Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém Prioru se nepřestávají tvořit dlouhé fronty uprchlíků, kteří mají za sebou i několikadenní cestu. Neméně dramatická je situace před pracovištěm odboru azylové a migrační politiky v Jagellonské ulici, kde stovky lidí čekají v zimě na chodníku. Všude tam ale fungují dobrovolníci, kteří lidem rozdávají deky či nosí svačiny a něco na zahřátí. Zkoordinovat takovou pomoc nyní nic jednoduchého, stejně jako shánění lidí, kteří by obětovali svůj čas a alespoň na dvě hodiny přišli pomoci.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Asi největší nápor od svého středečního otevření zažívalo v sobotu plzeňské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém obchodním domě Prior nedaleko hlavního vlakového nádraží. Shodují se na tom oslovení dobrovolníci i hasiči, kteří tam pomáhají. Zatímco úředníci v prvním patře vyřizují nepřetržitě uprchlíkům doklady k pobytu a registraci zdravotního pojištění, po schodech a před budovou se celý den táhne dlouhá fronta, v níž ženy, děti i muži všech věkových kategorií čekají, až na ně přijde řada.

Státní veterinární správa (SVS) nedoporučuje přivážet z Ukrajiny psy neznámého původu. Mohou do ČR zavléct vzteklinu a další nebezpečné nákazy. Pokud se pro to lidé přece jen rozhodnou, měli by předtím kontaktovat příslušnou krajskou veterinární správu a řešit s ní přesun zvířat individuálně. Novináře o tom informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Situaci na Ukrajině napjatě sledují také nemocnice Plzeňského kraje, které mají ve svých řadách několik zahraničních zaměstnanců. Někteří z nich se rozhodli vrátit domů, další nad tím uvažují. Naopak ti, kteří čekají na své příbuzné se také dočkají pomoci. Zdravotnická zařízení už připravují seznamy vhodných pracovních míst a mají také kapacity, aby příchozím poskytli ambulantní i lůžkovou péči