Před Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém Prioru se nepřestávají tvořit dlouhé fronty uprchlíků, kteří mají za sebou i několikadenní cestu. Neméně dramatická je situace před pracovištěm odboru azylové a migrační politiky v Jagellonské ulici, kde stovky lidí čekají v zimě na chodníku. Všude tam ale fungují dobrovolníci, kteří lidem rozdávají deky či nosí svačiny a něco na zahřátí. Zkoordinovat takovou pomoc nyní nic jednoduchého, stejně jako shánění lidí, kteří by obětovali svůj čas a alespoň na dvě hodiny přišli pomoci.
„Učíme se s tím žít. Každý den je jiný a zatím hledáme pravidla, aby se celý proces zklidnil a aby i dobrovolníci měli jasno v tom, co mají dělat a kdy tu mají být. Musíme se řídit tím, jaké mají možnosti. Jsou to lidé, kteří chodí do práce a jsou to také studenti. Každou minutu potřebujeme mít v akci 20 dobrovolníků, což je velké množství. Jsme rádi, že se to dostalo mezi veřejnost a že se nám lidé hlásí. Je to hodně narychlo. Například včera kolem sedmé přišlo, že když seženeme dobrovolníky na noc, tak děti budou moci zůstat v dětské herně, pokud se o ně někdo postará. A během půl hodiny jsme to měli zajištěné,“ říká úvodem ředitelka Mezigeneračního a dobrovolnického centra TOTEM Vlastimila Faiferlíková.
Sama se ale obává, že to ještě bude běh na dlouhou trať. Zatím jsou ale lidé velmi ochotní a chtějí pomáhat. Na facebookové stránce Regionální dobrovolnické centrum Plzeňského kraje si mohou otevřít kalendář a podle možností nabídnout trochu svého času. Přesně tak to například udělala dobrovolnice Adéla, která jinak pracuje v domově pro seniory.
„Viděla jsem výzvu a nechtěla jsem jen sedět doma. Přihlásila jsem se a do hodiny mi přišel e-mail. Pak jsem si vybrala čas a už jsem tu. Mým úkolem je roznášet teplé nápoje, deky a vlastně pomáhat se vším, co lidé zrovna potřebují. Tady máme čaje, naproti je káva. Holky mažou chleby a vedle ve stanu jsou polévky,“ popisuje Adéla, pro kterou je to první zkušenost s dobrovolnictvím.
Neděle, 6. března 2022, 15:00
Kolem 600 ukrajinských válečných uprchlíků se za posledních 24 hodin registrovalo v Plzni. Kromě Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), kde se k pobytu a zdravotnímu pojištění přihlásilo asi 350 lidí, další lidi k pobytu registrovalo...
Dobrovolníci v KACPU pomáhají každý den včetně víkendů. Jejich práce začíná v osm hodin ráno a končí v šest večer. Každý pomáhá, jak může. Přesto se občas setkávají s nepochopením a už se párkrát stalo, že se jich přišel někdo zeptat, proč Ukrajincům vůbec pomáhají. Na pomoci se občas pokouší přiživit také bezdomovci, a tak na situaci dohlíží i policisté. Přes všechno se ale snaží dobrovolníci trochu povznést. Plzeňané jsou totiž velmi solidární a nabízí sami od sebe pomocnou ruku.
„Je úžasné, že lidi přišli sami s iniciativou, že budou vařit polévky. Hasiči pak dodali várnice. Je to ohromná síla společenství, které se zde tvoří. Co nám trošku ztěžuje práci je materiální pomoc, která není asi úplně dobře komunikovaná. Lidé si to všechno spojili s tímto místem a tak sem vozí věci, které nemáme kam dát,“ upozorňuje Faiferlíková.
Ideální je vozit zásoby do skladu Diecézní charity na adrese Cukrovarská 16. Aktuálně jsou zapotřebí trvanlivé potraviny či základní hygiena. Další jídlo a zejména dětskou výživu, mohou zájemci věnovat Potravinové bance, jejíž sklad najdou na adrese Politických vězňů 5.
V Jagelonské ulici nabízí dobrovolníci například teplý čaj, sušenky nebo ovoce.„Když něco potřebujeme, tak si tam zavoláme a oni nám to přivezou. Naši dobrovolníci jsou také na Jagellonské, kde je například úžasné, když někdo přijde třeba s napečenými toasty nebo s něčím, co si mohou vzít hned do ruky. Nejen, že se najedí, ale také vidí, že v tom nejsou sami a někdo na ně myslí. Tam je to také méně komfortní než tady v Prioru. Lidi tam stojí na ulici a naši dobrovolníci mají jen stolečky. Není to kryté a je to vlastně nejstudenější ulice v Plzni, protože i když svítí sluníčko, tak tam je pořád stín a zima,“ podotýká ředitelka.
„Podle předpovědi bude v noci až deset pod nulou. Takže se nám určitě budou hodit teplé ponožky, rukavice, čepice a tohle by bylo třeba nosit rovnou sem k Prioru a my to rovnou přerozdělíme. Polévky do hrnečku jsou také výborné,“ radí Faiferlíková.
„Hodí se nám také například tatranky a další zabalené oplatky. Lidé nosí například sušenky, které se jen někam nasypou, ale my potřebujeme svačiny, které si mohou vzít do ruky nebo si je schovají do kapsy na později. Toho se nám moc nedostává. Teď nám přivezla charita kojenecké láhve, ale velmi se také hodí zubní kartáčky, pasty a další hygiena. Po tom je největší poptávka, když odsud pak odcházejí. Vše je ale určitě lepší vozit do skladu charity nebo do šatníku ve Františkánské, kde fungují Holky holkám,“ doplňuje koordinátorka TOTEMu Lenka Procházková. U iniciativy Holky holkám pomáhají s výdejem oblečení také samotné Ukrajinky, které před pár dny dorazily do Plzně.
„Všechno tady sice koordinujeme, ale je tu mnoho neziskovek. Charita, Holky holkám, Člověk v tísni nebo Červený kříž. Jsme na sebe napojený a kdo může, tak přijede. Často si ani nestihneme říct odkud jsme," říká s lehkým úsměvem ředitelka centra TOTEM.
Sami přiznávají, že jsou na místě celý den. Pracují i během víkendů, snaží se sehnat pomoc a pokrýt dobrovolníky všechny směny. „Je to hrozně těžké. Představuji si, že bych tady stála a opustila i ten nejzákladnější komfort a s dítětem v náručí bych tady stála a čekala. Zase na druhou stranu je třeba být psychicky i fyzicky v kondici a vydržet. Snažím se na to nedívat tolik přes emoce a zajistit co se dá. Je zde výborná spolupráce s policí, hasiči i s krajským krizovým štábem. Myslím, že to už může být jen lepší,“ dodává Faiferlíková.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
