V Plzeňském kraji je v mateřských, základních a středních školách téměř 4300 ukrajinských dětí. Zhruba 3400 Ukrajinců nastoupilo na základní školy, do mateřských škol přes 530. Na učňovských oborech je 118 žáků a na středních školách s maturitou 210 studentů z Ukrajiny. Novinářům to řekl krajský radní Vladimír Kroc (ANO). Kraj podle něj očekával, že počty ukrajinských studentů na jeho středních školách budou vyšší. Základní školy navštěvuje celkem asi 54 000 dětí, do středních jich chodí přibližně 24 800.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) slíbilo Plzeňskému kraji a starostům obcí, že nechá zpracovat studie dopadů případné investice Volkswagenu do továrny na baterie do elektroautomobilů. Automobilka má rozhodnout o umístění továrny do konce roku. Pokud si nevybere Česko, tak příprava zóny v Líních padne. Novinářům to řekli starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany) a hejtman Rudolf Špoták (Piráti) po dnešním prvním jednání o projektu v Praze. Továrnu také nebude možné postavit bez speciální legislativy, podle starostů obcí se uvažuje o takzvaném lex Gigafactory.

Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří přicházejí do krajského asistenčního centra pomoci (KACPU) v Plzni, se po letních propadech opět mírně zvyšují. Výrazně roste podíl těch, kteří požadují ubytování, protože v ČR nemají příbuzné nebo známé. Zatímco v březnu, po začátku ruské agrese na Ukrajině, chtěly v KACPU ubytování jednotky procent běženců, teď se podíl zvýšil na 30 až 40 procent z počtu odbavovaných.

Prvním oficiálně přijatým hostem nového plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO) byl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Společně řešili projekty, které město a kraj spojují. Jde například o rozsáhlou obnovu zchátralých městských lázní, kde by byla najít nové zázemí Západočeské galerie i krajské organizace. Opozice ale upozorňuje na to, aby se Plzeň až příliš neupnula na krajský úřad.

Plzeňský kraj, město Plzeň, okolní obce i letecké školy odmítají rozhodnutí vlády, která podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů, takzvanou gigafactory. Chtějí letiště zachovat. O projektu nemají dodnes žádné informace od státu ani od investora, koncernu Volkswagen. Chtějí také vědět, zda armáda letiště potřebuje, nebo ne.

Do konce října podepíše Plzeňský kraj smlouvu o koupi zchátralých lázní v centru Plzně. Za 120 milionů Kč získá firmu TWB Praha, která lázně 15 let vlastní. Koupi schválili zastupitelé kraje 16. září, opoziční ODS a TOP 09 ji považuje za netransparentní a rizikovou. Přestavba zchátralé budovy by měla přijít až na 1,5 miliardy Kč. Tolik měla stát stavba nové budovy krajské galerie, kterou kraj ale nezačne stavět kvůli chybějícím financím.

Tématem jednání byla možná výstavba obří továrny na výrobu baterií do elektroaut v Líních u Plzně. Proti jsou starostové okolních obcí, kteří opakovaně upozorňují na fakt, že s nimi nikdo nejedná. Projekt se nelíbí ani místním pilotům, kteří by přišli o unikátní letiště. Jednání představitelů německé automobilky, ministra průmyslu Josefa Síkely (STAN) a vedení Plzeňského kraje žádné konkrétní výsledky nepřineslo, alespoň tak o tom informoval novináře hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

Současný hejtman Plzeňského kraje, zastupitel Domažlic a bývalý fotbalový rozhodčí Rudolf Špoták (Piráti) povede komisi rozhodčích v Čechách. Informovala o tom Fotbalová asociace ČR v komuniké. Špoták bude moci provádět změny v současné listině rozhodčích i navrhovat nové členy. Této práci se chce věnovat ve svém volném čase.

Starostové pěti obcí v bezprostřední blízkosti línského letiště nedaleko Plzně věří, že si stát plochu ponechá a zvažovaná obří průmyslová zóna tam nakonec nevznikne. Jednou z hodně skloňovaných firem je automobilka Volkswagen, která hledá místo pro stavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvanou gigafactory. Vedení obcí vadí, že se s nimi nikdo nebaví a že jejich připomínky zůstávají nevyslyšeny. Automobilový gigant má rozhodnout do konce roku. Ve hře je kromě Česka ještě Polsko a Maďarsko.

Opoziční zastupitelé Plzeňského kraje upozornili na svém jednání na opakované problémy v Sušické nemocnici, která patří městu, ale už rok a půl se diskutuje o jejím převzetí krajem. Nemocnice podle nich nefunguje nepřetržitě. Kraj má připravených deset milionů korun na její podporu, ale jejich vydání podmiňuje memorandem, které zatím vedení jedenáctitisícového města nepodepsalo. Kraj proto čeká na nové vedení radnice, které vzejde z komunálních voleb.