Rodinu penzionovaného rokycanského železničáře Václava Stehlíka, kterou nacisté popravili 28. května 1942, den po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale i další lidi z okolí, kteří se za druhé světové války zapojili do odbojového hnutí, připomíná výstava rokycanského muzea. Malou výstavu nazvanou "…bude zastřelen s celou svou rodinou" muzeum připravilo k 80. výročí atentátu na Heydricha. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout do 25. září.

V květnu 1942 byl osmatřicetiletý Reinhard Heydrich už přes osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Nelítostný nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Od letoška je 27. květen novým významným dnem jako Den národního vzdoru.

Hrdinství vojáků československé exilové armády Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připomíná nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Oba byli v době nacistické okupace na území tehdejšího Československa ústřední dvojicí úspěšné vojenské operace, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od této události letos uplyne 80 let. Operace Anthropoid byl krycí název parašutistického výsadku a stejné jméno nese i nová výstava, jež zároveň připomíná hrdinství plzeňských občanů, kteří Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi pomáhali.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali, vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům měli zakázáno používat zbraně.

„Přinášíme pozdrav od Hradeckého“, to byla první slova, která Václav Stehlík od Gabčíka s Kubišem slyšel. U rodiny bývalého železničáře našli parašutisti jeden prvních úkrytů. Stehlík zařídil i zdravotní ošetření. Azyl u rodiny Stehlíkových našli i další parašutisté jako Vojtěch Lukaštík a Ludvík Cupal.

Cenu 1. června za trvalou obhajobu a prosazování principů demokracie a lidských práv a svobod v Plzni in memoriam získal architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň Jaroslav Cuhra, jenž byl spojený s Plzní. Z rukou primátora města Martina Baxy ji převzal laureátův syn Jaroslav Cuhra mladší, a to při slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně. To se koná jako vzpomínka na veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953 (Den prvního zvonění).

Prestižní plzeňskou Cenu 1. června letos in memoriam získá architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň Jaroslav Cuhra. Ocenění město uděluje významným osobnostem za trvalou obhajobu a prosazování principů demokracie a lidských práv a svobod. Připomíná události z 1. června 1953. Proti totalitnímu režimu tehdy jako první v tehdejším socialistickém bloku vystoupili plzeňští občané. Ocenění převezme na slavnostním zasedání zastupitelstva města 1. června Cuhrův syn, řekl primátor Martin Baxa (ODS).