Vedení Plzeňského kraje svolá v příštím týdnu jednání s obcemi kolem armádního letiště Líně, kde by měl podle týden starého verdiktu vlády vzniknout strategický podnikatelský park Plzeň-Líně (SPP). Mohla by tam být mimo jiné i továrna na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná. gigafactory. Obce v lokalitě s projektem na 400 hektarech nesouhlasí, obávají se ubytoven s tisíci zahraničními dělníky, problémů s dopravou a vodou i ekologií. Nájemci letiště, kteří mají v hangárech letadla, protestují proti ničení přistávací dráhy.

Starostům obcí i místním obyvatelům se nelíbí přístup Plzeňského kraje ohledně plánované výstavby podnikatelského parku Plzeň-Líně. Podle jejich slov je kraj obešel a jednal za jejich zády. Rozhořeni jsou také provozovatelé aeroklubů, podle kterých je plán na případné zrušení letiště naprosto nesmyslný. Majitelem je ministerstvo obrany, které by pozemky mělo převést na Plzeňský kraj. Na místě by mohla vzniknout továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

Záložní armádní letiště poblíž dálnice D5 je podle ministerstva průmyslu a obchodu minimálně využívané a poskytuje pozemky pro nové investory. Jedním z nejvíce skloňovaných je automobilka Volkswagen, která má zájem o zbudování takzvané gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií do elekroaut. Návrh projektu, který vláda již schválila, počítá s demolicí letištní infrastruktury a přípravou strategické rozvojové zóny. Odhadované náklady činí v první etapě devět miliard korun.

Vláda má ve středu projednat výstavbu strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně (SPP) na 400hektarovém záložním armádním letišti poblíž dálnice D5. Kabinet to pojímá jako státní rozvojovou zónu a pokud ji určí jako prioritní, tak se na ní může začít pracovat. Novináře o tom dnes informoval hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Bod je v programu schůze.

Návrh vládního usnesení se zabývá výstavbou strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně (SPP) na 400hektarovém letišti. Mohla by tam vzniknout továrna na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná gigafactory. Největší zájem má německá automobilka Volkswagen, která by podle kraje investovala až 120 miliard korun a zaměstnala až 4500 lidí. Český stát by podle návrhu usnesení vložil do přípravy území devět miliard, demolice budov na letišti mají začít ještě letos. Park by měl být připravený pro strategického investora do roku 2027.

Obce sousedící s letištěm v Líních u Plzně, kde by mohla vzniknout továrna německé automobilky Volkswagen (VW) na výrobu baterií do elektroaut až za 120 miliard korun, se tohoto projektu obávají. Přiznávají ale, že zatím mají málo informací. Starostové pěti měst a obcí, které mají své katastry přímo na 400hektarovém letišti, jednali o záměru s náměstkem ministra průmyslu Edvardem Kožušníkem.

Česká ministerstva souhlasí s tím, že je bývalé armádní letiště v Líních u Plzně vhodné pro stavbu velké továrny německé automobilky Volkswagen (VW) na výrobu baterií do elektroaut. Rozhodnout ale musí vláda svým usnesením. Líně jsou jednou ze tří evropských lokalit, které VW zvažuje.

Bývalé armádní letiště v Líních u Plzně je jednou ze tří evropských lokalit, které německý automobilový koncern Volkswagen (VW) zvažuje pro stavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Novinářům to řekli členové vedení Plzeňského kraje včetně hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti). Podle náměstka hejtmana a poslance Josefa Bernarda (STAN) by šlo o továrnu za čtyři až pět miliard eur, tedy v přepočtu 98 až 122 miliard korun, zaměstnala by až 4000 lidí.

Ruku v ruce s velkým rozvojem jak průmyslu, tak i zemědělství, vzniká velká poptávka po pracovní síle. Podniky se obracejí na importovanou pracovní sílu ze zahraničí a agentury chrlí denně další zahraniční pracovníky bez rozmyslu a pořádného prověření. Zda tento člověk nemůže být jednou z dalších příčin zhoršující se bezpečnostní situace v regionu se mnohdy řeší jen okrajově, říká Michal Chalupný, bývalý starosta MO Plzeň 4, předseda okresní organizace ČSSD v Plzni, který za stranu kandiduje v krajských volbách.

Robot je velmi obratný a tak dokáže zastat práci i v menším prostoru než klasický průmyslový robot.Přístroj by měl snadno a rychle umět naprogramovat i běžný pracovník výroby. Robota je možné využít pro přenášení elektronických komponent, ale je možné ho nasadit i do složitějších aplikací.