Případů nemocí přenášených klíšťaty je podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce srpna více než ve stejném období loni. Lékaři letos nahlásili 441 nakažených klíšťovou encefalitidou a 2035 případů lymské boreliózy, loňské počty byly asi o čtvrtinu nižší u boreliózy a zhruba o 13 procent u encefalitidy. Zhruba třetina lidí se přitom každoročně nakazí ještě na podzim.

Ghazanfar, Ghizléne a Galíya. To jsou jména květnových lvích trojčat, která přišla na svět v plzeňské zoologické zahradě. Původně byla čtyři, jedno mládě však uhynulo. Zatím žije samice s mláďaty od otce Matese a starších sourozenců odděleně. Brzy je ale začnou chovatelé spojovat. Časem se také podívají do zbrusu nového výběhu.

Během letních dnů rostou počty nalezených želv na území Plzně. Někdy jde o suchozemské druhy, jindy o invazivní želvu nádhernou, kterou nezodpovědní majitelé vypouštějí do volné přírody. Tato želví nájezdnice dokáže zničit celé populace malých ryb a obojživelníků. V přírodě dokáže přežít dlouhé roky.

V poslední době roste počet nalezených želv nádherných poblíž oblíbených plzeňských rybníků. Problém s výskytem tohoto nepůvodního živočicha trvá už několik let. V Evropě je tato želva považována za invazní druh, který dokáže zničit celé populace malých ryb a obojživelníků. V přírodě dokážou tyto želví nájezdnice přežít dlouhé roky a v zajetí se dožívají i více než 40 let. Právě nezodpovědní chovatelé jsou příčinou celého problému a nechtěného plaza prostě vypustí do rybníka.

Více než 90 let trvalo znovuobjevení kriticky ohroženého bradáčku srdčitého. Jeho nález si připsal vášnivý fotograf brdské přírody Karel Hutr. Drobnou orchidej nalezl uprostřed rašelinných smrčin v samotném srdci chráněné krajinné oblasti. Botanici neskrývají nadšení a popisují událost jako hotovou senzaci, jež dokládá, že Brdy jsou ostrovem horské přírody uprostřed Čech.

Plzeňský kraj představil svůj nový projekt, který má za úkol zadržet vodu v krajině, revitalizovat vodní toky, obnovit prameniště a staré polní cesty. Krajský úřad už dokončil Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO), která zmapovala celý region a říká, co je třeba do 20 let v krajině udělat pro zadržování vody. Jde například o rozdělovací pásy na polích, revitalizaci vodních toků nebo obnovu mokřadů.

Národní park Šumava se snaží rozšířit populaci perlorodky říční v Teplé Vltavě. Ročně sem vypustí zhruba tisíc jedinců, kterým se podle monitoringu parku daří. Aktuálně žije v řece zhruba 1500 těchto sladkovodních mlžů.

Od příštího léta by se mohla pro turisty otevřít zatím přísně střežená a nepřístupná část Šumavy. Lidé se nově dostanou z Březníku po cestě vedoucí skrz Luzenské údolí až k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Informovala o tom Státní správa NP Šumava. Budou však platit značná omezení.

Národní park Bavorský les se u hranic s Českem rozšíří o více než 600 hektarů. Rozhodli o tom zástupci Bavorského zemského sněmu, informovala Správa NP Šumava v tiskové zprávě. Oba parky tvoří společně nejrozsáhlejší území divoké přírody bez lidských zásahů ve střední Evropě.

Plzeňská zoologická zahrada si může připsat další chovatelský úspěch. Samice vzácného lva berberského přivedla na svět čtyři mláďata, konkrétně dva samce a dvě samičky. Koťata zatím návštěvníci neuvidí, protože právě probíhá modernizace lvího výběhu. Práce už ale pomalu spějí do finále. Celoroční výběh podle nově přijatých legislativních a veterinárních požadavků plánuje zoo otevřít 28. června.