Plzeňská lvíčata už dostala svá jména, brzy se také poprvé podívají do zmodernizovaného výběhu
Ghazanfar, Ghizléne a Galíya. To jsou jména květnových lvích trojčat, která přišla na svět v plzeňské zoologické zahradě. Původně byla čtyři, jedno mládě však uhynulo. Zatím žije samice s mláďaty od otce Matese a starších sourozenců odděleně. Brzy je ale začnou chovatelé spojovat. Časem se také podívají do zbrusu nového výběhu.
Lev berberský ve volné přírodě již vyhynul. Na vině jsou lovci, odlesňování krajiny i rozšíření lidského osídlení. Historické prameny uvádí, že poslední lev byl v přírodě zastřelen v roce 1942 v Maroku. Malé populace však pravděpodobně ještě několik let přežívaly v odlehlých oblastech Maroka a Alžírska zhruba až do roku 1962.
Dnes dostala čtyřměsíční mláďata vzácného lva berberského svá jména. Samec se jmenuje Ghazanfar, což znamená v arabštině "lev". Samice dostaly jména Ghizléne, což je "gazela" a Ghalíya, přeloženo jako "krásná a vzácná".
„Samice lva berberského Tamika přivedla na svět svůj čtvrtý vrh mláďat 9. května 2022. Samec Mates byl od té doby oddělen s dvouletými potomky Fazanem a Faridou a od konce června si užívali modernizovaný venkovní výběh. Každé úterý v poledne se koná jejich veřejné krmení,“ uvedl mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Zbrusu nový výběh
Když plzeňská zoo před 20 lety představila výběh pro lvy, šlo o naprostý unikát, jenž neměl v tuzemských zahradách obdoby. Návštěvníky od zvířat nedělil plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze vodní příkop a elektrický ohradník. Postupem času ale bylo třeba plochu zmodernizovat. Novou podobu výběhu zoo představila před začátkem letošních prázdnin.
Část vodního příkopu projektanti nechali zasypat, díky čemuž se zvětšil výběh z 800 na 1400 metrů čtverečních. Zbývající vodní příkop se rozšířil ze šesti metrů na osm. Nad ním je umístěna vyhlídková plocha s proskleným zábradlím o délce 26 metrů.
Modernizovaný výběh doplnily i další objekty jako nová separační klec pro lvy, zahrada s kašnou či domek postavený podle vzoru hliněných marockých staveb s vnitřní expozicí, jež představuje ukázku typického severoafrického bydlení. Dále tam přibyla vyhlídka, berberský stan a řada informačních tabulí věnujících se severní Africe, fauně, floře i historii chovu lvů v Plzni.
Plzeňská zoo chová berberské lvy od roku 2002. První úspěšný odchov si zahrada připsala v roce 2016. Dříve zahrada pečovala o pouze lvy pustinné. Tato zvířata žila v klecích a návštěvníci je chodili obdivovat ještě v době, kdy zahrada sídlila u řeky Radbuzy. „Lvi jako takoví žili v plzeňské zoo téměř nepřetržitě od 40. let 20. století,“ dodal Vobruba.
