Komunisté po roce 1948 popravili během svých politických procesů také 34 osob, mezi nimiž byli různí zločinci a vrazi. Jejich kontroverzním případům ale dali komunisté politický kontext. Vrazi, kteří se prostě hodili. Naprosto bizarní a téměř neuvěřitelný je případ popraveného plzeňského vraha Jana Nováka a jeho kumpána Františka Ledvinky. Ten byl také odsouzen k trestu smrti.

Šest mužů popravených po roce 1948 z politických důvodů v komunistickém Československu mělo přímou vazbu na Plzeň. Nejznámějším popraveným hrdinou byl generál Heliodor Píka. Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé čtyřdílné publikaci tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty. Na unikátní monografii s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu pracovali 15 let.

Přesně před 75 lety vydechl naposledy armádní generál Heliodor Píka. Ve vykonstruovaném procesu byl za špionáž a vlastizradu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Píka zachránil za druhé světové války mnoho životů českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Teprve v roce 1968 byl zproštěn viny.

Armádní generál Heliodor Píka zachránil za druhé světové války životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Legionáře a respektovaného diplomata nezlomila ani válka, ani komunistický režim. Musel za to však zaplatit daň nejvyšší. Několik týdnů poté, co se komunisté chopili moci, byl ve vykonstruovaném procesu před 75 lety, 28. ledna 1949, uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Před následnou popravou v Plzni ho neuchránila ani řada vysokých vyznamenání, včetně sovětských.

Zběsilá honička s extrémně nebezpečným ruským vrahem a lupičem, která vyvrcholila přestřelkou s policisty a zásahem jednoho z nich. A následné dopadení rovněž postřeleného nebezpečného zločince. Takovou výjimečnou akci zažila Plzeň v létě roku 1930. Vraždící ruský emigrant pak dvakrát utíkal z vězení, z toho jednou úspěšně. Každého hned napadne srovnání s jiným slavným plzeňským případem, kde se stal o pár desítek let později ústřední postavou Jiří Kajínek. Nakonec ale ruský zločinec skončil na popravišti.

Justiční vraždu armádního generála Heliodora Píky si ve středu připomíná město Plzeň. Už v lednu 1949 byl Píka ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Teprve v roce 1968 byl generál Píka zproštěn viny.

Prosperující západočeskou metropoli zasáhla v červnu a červenci roku 1507 tragédie, která neměla v českých královských městech obdoby. Série úmyslně založených požárů zničila dvě třetiny města. Oheň poškodil domy uvnitř hradeb, Skvrňanské a celé Pražské předměstí. Zasažena byla také budova radnice. Kdo za celou katastrofou stál není dodnes známo, zřejmě ale šlo o pomstu za popravu loupeživého šlechtice Jana Bavůrka ze Švamberka, kterému sťali hlavu za jeho neustálé porušování pravidel a terorizování místních obyvatel.

Brutální vraždu šestadvacetiletého muže z roku 2008, který zemřel na následky usmýkání za vozidlem začal znovu rozplétat plzeňský krajský soud. V pozici obžalovaných jsou opět dnes dvaačtyřicetiletý bývalý policista Martin N. a jeho známý, nyní osmačtyřicetiletý, Aleš Š. Krajský soud oba muže loni v létě zprostil obžaloby, po odvolání státního zástupce Vrchní soud rozsudek zrušil věc vrátil opět do Plzně.

Na den přesně před 60 lety popravil kat na šibenici v pankrácké věznici zdravotní sestru Marii Fikáčkovou ze Sušice na Klatovsku. Do dějin nechvalně zapsala jako mnohonásobná vražedkyně. Doznala se totiž k vraždě nejméně 10 novorozenců v sušické nemocnici. Stala se tak první ženou popravenou za kriminální trestný čin od vzniku tehdejšího Československa v roce 1918.

Trest smrti vynesl přesně před šedesáti lety soud zdravotní sestrou Marií Fikáčkovou. Ta se do dějin nechvalně zapsala jako mnohonásobná vražedkyně. Sestra se doznala k vraždě nejméně 10 novorozenců v sušické nemocnici. Stala se první ženou popravenou za kriminální trestný čin od vzniku tehdejšího Československa v roce 1918. Oběšena byla v pankrácké věznici 13. dubna 1961.