Bestiální vražedkyni kojenců ze sušické nemocnice oběsil kat v pankrácké věznici před 60 lety

Soud Fikáčkové prokázal dvě vraždy novorozenců a dvě ublížení na zdraví. I to jí nakonec vyneslo trest smrti. „Ve své první výpovědi řekla, že vraždila, protože nenáviděla Čechy. Ona byla sudetská Němka a po válce jejich dům spravoval nucený správce. Právě jeho vnučka byla jednou z obětí," řekl novinář Stanislav Motl, který o případu hovořil v lednu 2007 v pořadu televize Nova.

Později Fikáčková řekla, že jí hrozně rozčiloval dětský pláč v době, kdy měla mít menstruaci: "Dělala jsem to v době, kdy jsem měla dostat menstruaci nebo v průběhu menstruace. Neboť mě rozčiloval pláč dětí, což ve mně vzbudilo úplnou nenávist k dětem. Já je bila do hlavy a do prsíček. Děti chvíli plakaly a pak přestaly..."

Fikáčková vyrůstala v Sušici, v roce 1955 maturovala s vyznamenáním na zdravotní škole v Klatovech a poté nastoupila do porodnice v Sušici. V kolektivu prý byla oblíbená.

K první vraždě se údajně odhodlala už na podzim 1957, teprve několikadenní novorozence zabíjela v letech 1957 až 1960, tak, že jim brutálně pomačkala rukou jejich hlavičky. Bezbranné děti údajně také mučila bitím i pícháním špendlíku do hlavy. Zatčena byla 27. února 1960. Na případ kriminalisty upozornil lékař, který mrtvolky dětí pitval. Nezdálo se mu, že v sušické porodnici zemřely dvě děti krátce po sobě na stejná zranění.

Pro nadřízené zdravotní sestry bylo velkým překvapením, když si pro ni přímo do nemocnice přijela Veřejná bezpečnost. Až do té chvíle totiž platila za obětavou a oblíbenou zdravotní sestru. Dokonce nadřízení uvažovali, že z ní udělají vrchní sestru. Až do zatčení Fikáčkové se záhadná úmrtí dětí přičítala ke špatné manipulaci, jako je přebalování, vážení a převážení k maminkám.

Fikáčková byla odsouzena za dvě vraždy a dvě ublížení na zdraví přesto, že ve spise je zaprotokolováno její přiznání, že "zabila nejméně deset dětí a možná i víc, ale jejich jména si nepamatuje". Soud vynesl rozsudek s trestem smrti v říjnu 1960.