Všichni jsme na jedné lodi – tak zněl podtitul dnešní akce na náměstí Republiky v Plzni. Cílem bylo připomenout si rok trvající konflikt na Ukrajině a společně zavzpomínat na uplynulé měsíce. Akci uspořádala organizace Člověk v tísni ve spolupráci s Pamětí národa. Na manifestaci navázalo promítání dokumentu snímku Dům z třísek a debata.

Druhé kolo prezidentské volby přineslo řadě voličů těžké rozhodování. Vybírat budou z dvojice kandidátů, kteří byli v KSČ před rokem 1989 a oba nějakým způsobem spolupracovali s StB, nebo vojenským zpravodajstvím. O tom, proč by se antikomunisté neměli nechat odradit od volby, se na úterní debatě pořádané Pamětí národa rozpovídal filozof, politik, pedagog, signatář Charty 77 a člověk, který byl celý svůj život v opozici proti komunistické straně. Daniel Kroupa, mimo jiné též žák filozofa Jana Patočky, se aktivně podílel na pořádání bytových seminářů a pořádání různých protirežimních aktivit, za což byl též pravidelně vyslýchán StB a dále perzekvován komunistickým aparátem.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známém díky románu a filmu Černí baroni, budou expozice o historii místa a komunistické totalitě. Do konce února má být hotový ideový záměr využití prázdné památky. Na něj naváže studie proveditelnosti, která má být připravena do konce roku. Studie uvede, co by mělo být v každé z téměř 200 místností, řekl novinářům Libor Picka (STAN), radní Plzeňského kraje, který koordinuje obnovu tohoto atraktivního turistického cíle patřícího malé obci Klášter. V letošním rozpočtu na to kraj vyčlenil jeden milion korun.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Při procházce Smetanovými sady v Plzni narazíte v těchto dnech na malé ohraničené políčko plné ručně vyrobených vlčích máků. Instalovala je tam organizace Post Bellum, která pořádá sbírku a venkovní výstavu ke Dni válečných veteránů. Tento den se celosvětově slaví 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě a staly se proto symbolem tohoto svátku.

Máme tady opět víkend a s ním plno akcí po celém Plzeňském kraji. Od pátku zaplní centrum Plzně multižánrový Festival na ulici. Slibuje řadu akcí pro rodiny s dětmi a tuto neděli dokonce jedinečný koncert Plzeňské filharmonie. Ta na náměstí Republiky odehraje koncert na motivy slavných hollywoodských melodií. Bude toho ale mnohem víc.

Loosovy interiéry v Plzni můžeme bezesporu označit za klenoty moderní architektury. Adolf Loos v západočeské metropoli působil mezi lety 1907 až 1932 a vytvořil nejméně 13 interiérů. Do dnešních dnů se jich dochovalo osm a část z nich je i přístupná veřejnosti. Na jejich návštěvu láká i nové propagační video, které zvítězilo v národní soutěži Tourfilm 2021. Soutěž pořádá agentura CzechTourism.

Interaktivní expozice představuje návštěvníkům události od osvobození Plzně až po pád komunistického režimu. Příprav se ujala Paměť národa Plzeňský kraj, která se rozhodla pomocí práce se světlem a zvukem vtáhnout zájemce přímo do děje. Mohou tak na vlastní kůži prožít osudy pětice vybraných pamětníků.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali, vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům měli zakázáno používat zbraně.

Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.