Loosovy interiéry v Plzni můžeme bezesporu označit za klenoty moderní architektury. Adolf Loos v západočeské metropoli působil mezi lety 1907 až 1932 a vytvořil nejméně 13 interiérů. Do dnešních dnů se jich dochovalo osm a část z nich je i přístupná veřejnosti. Na jejich návštěvu láká i nové propagační video, které zvítězilo v národní soutěži Tourfilm 2021. Soutěž pořádá agentura CzechTourism.
Propagační video s názvem "Adolf Loos Plzeň: Vydejte se za osudy unikátních interiérů" obstálo v konkurenci stovky tuzemských i zahraničních spotů propagujících Českou republiku a oslovil porotu, ve které zasedli mimo jiné i ředitel Febiofestu Kamil Spáčil a ředitelka Zlín Film Festivalu Jarmila Záhorová.
„Pro propagační spot jsme použili záběry z připravovaného, technicky výjimečného dokumentárního filmu Pohodlné století z produkce plzeňského studia Petrohrad,“ uvedla Anna Gaierová z Plzeň – TURISMUS.
Připravovaný snímek mapuje příběhy plzeňských interiérů Adolfa Loose, jejich poválečnou historii i osudy původních obyvatel. „Chtěli jsme potenciálním návštěvníkům ukázat, že za každým z Loosových plzeňských děl se skrývají i silné příběhy. Ty těmto luxusním prvorepublikovým bytům dodávají nezaměnitelnou atmosféru, kterou mohou návštěvníci zažít na vlastní kůži během pravidelných komentovaných prohlídek, které pořádáme,“ doplnila Gaierová.
Formou komentovaných prohlídek jsou návštěvníkům zpřístupněny tři Loosovy interiéry. Několikrát do roka jsou navíc otevřeny i dvě dosud nezrekonstruované, a přesto unikátní Loosovy realizace.
Nejzachovalejší ze všech plzeňských realizací navrhl Adolf Loos pro manžele Jana a Janu Brummelovy na Husově třídě 58. Původně průměrný dům byl podle Loosova návrhu v letech 1927 až 1929 radikálně přestavěn.
Přestavba domu Brummelových, 1928-29, zdroj: Archiv Michala Brummela, Paměť národa
To nejcennější se ale nachází uvnitř. V prvním patře se dochoval jedinečný dvougenerační byt pro Jana, Janu a Janinu maminku Hedviku Liebsteinovou. Pro Loose je typické, že interiéry jsou do detailu promyšlené. Obě části bytu tak mohou fungovat samostatně i je lze propojit, kdy se obyvatelé mohli setkávat ve společné jídelně. K vybavení patřil unikátní vestavěný nábytek
Původní obyvatelé domu byli roku 1942 transportováni do Terezína a později do Osvětimi. Hedvika Liebsteinová zahynula v koncentračním táboře, Jan Brummel se dočkal osvobození a jeho žena přežila pochod smrti. Oba se po skončení války vrátili do Plzně, kde nalezli dům, navzdory spojeneckým náletům na Škodovku, nepoškozený, včetně původního vybavení. (Zdroj: Plzeňský architektonický manuál)
S domem v Husově ulici je spojen i životní příběh Michala Brummela, který byl synovcem původního majitele Jana Brummela. Celou rodinu kvůli židovského původu tragicky zasáhl holokaust. O většinu příbuzných Michal Brummel přišel. Před jistou smrtí ho zachránil fakt, že jeho matka nebyla Židovka. Do unikátního bytu se mohla rodina vrátit až po válce. On sám zde žil v letech 1945 až 1962.
„Takzvaný žlutý pokoj je velice barevný, expresivní. Ona (Hedvika Liebsteinová, pozn.autora) milovala van Gogha, což v tehdejší době nebylo zrovna obvyklé. Takže Loos to udělal opravdu velice barevné. Vůbec je zajímavé, že ta stará dáma byla daleko progresivnější, řekněme vkusem i životním stylem, než ti mladí,“ vzpomínal Michal Brummel pro Paměť národa.
Ačkoli dům přešel do vlastnictví státu, žila zde jeho matka a teta až do osmdesátých let. Michal Brummel se po letech pustil do rekonstrukce a vrátil dům do podoby, jak si ho pamatoval z dětství.
Nyní návštěvníci mohou obdivovat celý byt včetně koupelny, ložnic i už zmíněného extravagantního pokoje Hedviky Liebsteinové. Více informací můžete nalézt na webových stránkách adolfloosplzen.cz a na visitplzen.eu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
