Město Plzeň v roce 2020 podpoří další vlastníky nemovitých kulturních památek v péči o dané nemovitosti, a to účelově podmíněnou dotací z Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně. Zastupitelé města schválili pro rok 2020 dotaci pro čtyři nemovité památky.

Jako první památky v Plzeňském kraji se otevřou návštěvníkům už 11. května hrad Rabí na Klatovsku a zámek Nebílovy na jižním Plzeňsku. Volně přístupná bude také zřícenina hradu Přimda na Tachovsku. Ostatní památky zahájí sezonu 25. května. Lidé musejí počítat s upraveným režimem prohlídek.

Na dotační programy v oblasti památkové péče vyčlenili radní Plzeňského kraje 27 milionů korun. Peníze rozdělí desítkám žadatelů ve třech různých programech. Informoval o tom náměstek hejtmana pro oblast kultury Vladislav Vilímec (ODS).

Zhruba ve čtvrtině naplánovaných prací je po roce a půl rozsáhlá rekonstrukce katedrály svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí. Novinářům to dnes řekl architekt Jan Soukup. Na projekt za 103 milionů korun získala církev pětadevadesátiprocentní dotaci z EU. Kromě stavebníků se na opravách dominanty centra Plzně podílejí desítky restaurátorů. Rekonstrukce má být hotová do poloviny roku 2021, církev by si ale přála ukončit ji dřív a v obnovené katedrále sloužit příští rok už velikonoční bohoslužby, řekl dnes novinářům biskup Tomáš Holub.

Klatovské katakomby měly loni rekordní návštěvnost. Krypty s mumiemi pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce vidělo 48 219 návštěvníků. Je to o 6,5 procenta více než v předchozím roce a nejvíce od dokončení kompletní rekonstrukce za 23 milionů korun v roce 2011. Celoročně zpřístupněné katakomby se tak zařadily mezi nejnavštěvovanější památky Plzeňského kraje, řekl dnes klatovský místostarosta Václav Chroust (ODS).

Pod pohraniční obec Rozvadov, v níž žijí lidé různých národností, patří tři kostely. Věřících je tam málo, hlavně starší lidé. Kostely ale chápou místní jako dominanty a opravují je. Kostel přímo v Rozvadově převzala obec od církve a zkrášluje ho. Objekt ve Svaté Kateřině u hřbitova slouží církvi k pohřbům a občas ke mším. Empírový kostel v Nových Domcích, který je v havarijním stavu, opravuje spolek nadšenců Omnium, řekl dnes místostarosta Martin Ábel (BEZPP, "Rozvadov"). V Rozvadově a pěti okolních osadách žije 780 lidí.

V klášteře v Kladrubech na Tachovsku dnes ráno začal unikátní transport kolekce barokních soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Po téměř čtyřech desetiletích se 28 soch alegorií lidských ctností a neřestí a postav z řecké mytologie vrátí na své původní místo, zámek Valeč na Karlovarsku. Odtud byly po požáru v roce 1976 dovezeny právě do Kladrub. Dnes bylo pod dohledem restaurátora naloženo prvních osm soch, další budou následovat v příštích týdnech. Celý transport má být dokončen do února 2020. Převoz tak velké kolekce soch je v Česku výjimečný, řekl restaurátor Martin Široký.

Před základní školou v Brojově ulici v Plzni v pátek představitelé města a legionářské obce slavnostně odhalili pomník československým legionářům. Dřív stál před hlavním vlakovým nádražím, v roce 2007 jej odstranili kvůli chystané velké rekonstrukci nádraží a okolí. V témže roce město odhalilo nový pomník legionářům a válečným veteránům v parku Homolka. Na podnět školy se nyní původní osmimetrový žulový pylon s kovovými reliéfy opět stal součástí veřejného prostoru, řekl Miroslav Hus, historik a člen Československé obce legionářské.

Osmadvacet originálů soch z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna v nejbližších měsících opustí po desítkách let klášter v Kladrubech na Tachovsku. Přestěhují se zpět na zámek Valeč na Karlovarsku, pro nějž byly v 30. letech 18. století vytvořeny. Do Kladrub se sochy alegorií lidských vlastností a postav z řecké mytologie dostaly po požáru na Valči v roce 1976. Nyní se Valeč opravuje a pro sochy bude mít místo. Převoz soch by měl začít koncem listopadu, do konce února 2020 by měly být už všechny v nové expozici, řekl kastelán z Kladrub Milan Zoubek.

Státní hrad a zámek Velhartice bude mít od příštího roku po desítkách let nového kastelána. Dosavadní kastelán Petr Mejstřík odchází do důchodu. Správa šumavské dominanty ale zůstane "v rodině". Ve výběrovém řízení totiž komisi jednoznačně přesvědčil syn současného kastelána Matěj Mejstřík, který na památce vyrůstal od dětství. Od listopadu bude od dosavadního kastelána přebírat provoz, od ledna nastoupí do funkce, řekl dnes Petr Pavelec, ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ), jenž spravuje státní památky v Plzeňském kraji.