V Plzni pokračují opravy katedrály, první velké po 100 letech
Zhruba ve čtvrtině naplánovaných prací je po roce a půl rozsáhlá rekonstrukce katedrály svatého Bartoloměje na plzeňském náměstí. Novinářům to dnes řekl architekt Jan Soukup. Na projekt za 103 milionů korun získala církev pětadevadesátiprocentní dotaci z EU. Kromě stavebníků se na opravách dominanty centra Plzně podílejí desítky restaurátorů. Rekonstrukce má být hotová do poloviny roku 2021, církev by si ale přála ukončit ji dřív a v obnovené katedrále sloužit příští rok už velikonoční bohoslužby, řekl dnes novinářům biskup Tomáš Holub.
"Opravuje se prakticky všechno - máme vyčištěné stěny a klenby v jižní lodi, restaurované máme dvě kaple, vstup pod kůrem a vlastní kůr, letos se bude pokračovat severní lodí a presbytářem," popsal Soukup. Do desítek restaurátorských ateliérů putovalo podle něj odhadem kolem stovky uměleckých děl - soch a obrazů z oltářů i stěn. Velké oltáře se později opraví na místě. Nyní se bude rozhodovat o nejvzácnějším uměleckém díle katedrály a jedné z nejcennějších gotických madon v ČR - Plzeňské madony, vyrobené zřejmě v dílně pražské rodiny Parléřů před rokem 1384. Socha se do chrámu vrátila po druhé světové válce, kterou strávila v úkrytu v Plasích. Od té doby nebyla z hlavního oltáře sejmuta a prozkoumána. O její případné opravě nyní rozhodne komise odborníků, řekl Soukup.
Věřící i turisté, kteří do katedrály po opravě přijdou, zaznamenají hlavně nové osvětlení, vyhřívané lavice, sociální zázemí a nově přístupné podkroví. Interiérové zdi, malby, obrazy i sochy budou výrazně čistší, jasnější a zářivější. Dosud některé obrazy nebyly téměř čitelné, například barokní obraz svaté Anny byl tak tmavý, že nebyl vidět podpis umělce, který nyní restaurátoři objevili. Překvapením byl i obraz svaté Máří Magdalény, jenž by mohl kopií pocházející z dílny italského umělce Domenica Tintoretta. Při práci na kůru se zase pod podlahou objevily zbytky vzácných monumentálních renesančních maleb z 16. století. Současné malby na stropě a klenbách jsou z pozdějších oprav v 19. a 20. století.
Očištění stěn a kleneb katedrály není snadná věc. Restaurátoři musí odstranit vrstvu špíny a sazí, která se v průmyslové Plzni usazovala celé století. Jižní loď je už vyčištěná, lešení se teď přesunulo do severní lodi, kde bude také nutné prozkoumat a opravit všechny drobné praskliny v omítce. Opravu potřebovalo i několik vitrážových oken, která podle Soukupa zřejmě poškodilo odpalování ohňostrojů či petard na náměstí. "Vše se čistí mechanicky, štětcem, smetáčkem, prach se odsává," popsal architekt Jan Trčka. Výjimečně se může větší znečistění odstranit chemicky nebo párou. V chrámu je třeba vyčistit asi 2500 metrů čtverečných zdí, stropů a sloupů.
Katedrála se začala stavět kolem roku 1340, podle Soukupa na středověk velmi netradičně na hlavním náměstí. V 15. století stavební vývoj skončil a měnil se pouze interiér. Velkých oprav se chrám dočkal v letech 1879 až 1883 po pádu štítu lodi, který prorazil klenby. Poslední velká rekonstrukce trvala od roku 1914 do roku 1919.
