Mlok skvrnitý je u nás silně ohroženým druhem. Vinu na tom nese především lidská činnost spojená s kácením lesů a znečišťováním přírodních toků, jezírek či studánek. Někde jim však lidé jdou naproti. Například v městském rybníčku Olšovka v lese u Zábělé v Plzni se těmto obojživelníkům nyní dobře daří a podobně jsou na tom i v Brdech, kde se ochránci přírody s rýči pustili do obnovy tůněk, v nichž se mloci rozmnožují.

Některá zvířata na procházce v lese běžně nepotkáte. Správci Chráněné krajinné oblasti Brdy se proto pochlubili snímky z fotopastí. V minulém roce se před objektivem nejčastěji ukázaly běžné druhy jako prase divoké, liška obecná, jelen evropský či srnec obecný. Podařilo se ale zachytit i druhy vzácné a méně běžné.

Celkem 3,5 milionu korun rozdělí Plzeňský kraj záchranným stanicím živočichů. Nejvyšší podporu 1,3 milionu korun obdrží ochránci přírody ve Spáleném Poříčí na projekt péče o handicapované živočichy. Přes milion dostane také plzeňský Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DES OP), který plánuje po 30 letech své existence celkovou modernizaci a rozšíření svého areálu.

Ohňostroje v Plzni budou tiché. Dohodl se na tom primátor města se starosty obvodů i s pořadatelem oblíbených trhů na náměstí Republiky. Novinku mohli Plzeňané okusit už letos při oslavách 28. října. K omezení pyrotechniky dlouhodobě vyzývají ochránci zvířat, kteří upozorňují hlavně na to, že větší problém představují náhodně odpalované petardy různě po městě. Vyplašená zvířata se pak nemají kam ukrýt a jsou dezorientovaná. Vyřešit by to mohla úprava vyhlášky.

Nikdy nebyli venku, neviděli veterináře ani nedostávali pravidelné krmení. Celkem dvacet psů a čtyři kočky se podařilo zachránit z několika bytovek v nechvalně proslulých Nemanicích na Domažlicku. Podle spolku Dočasky De De, který jejich záchranu inicioval, se jednalo o naprosté peklo. Všichni psi byli masivně zablešení s přerostlými drápy a kožními záněty.

Právě v tomto období se čerstvě narozená mláďata ukrývají v bezpečí vzrostlé trávy. Když uslyší hluk, tak neutečou, ale instinktivně se více přikrčí k zemi. Před blížící se sekačkou nemají šanci uniknout. Podle iniciativy Stop sečení srnčat, takto ročně zahyne až 60 tisíc mláďat. O tomto problému se sice čím dál víc mluví, ale například dotace na nákup dronů s termokamerou jsou stále jen velkým snem spolků na ochranu zvířat. Přitom právě ze vzduchu se prokazatelně daří odhalit a následně zachránit mnohonásobně více mláďat.

Zákaz celoročního vazného ustájení nebo klecového chovu slepic. To jsou změny, které přináší novela zákona na ochranu zvířat. Nově se zpřísňují také podmínky pro chov exotických druhů, tedy těch, které vyžadují takzvanou zvláštní péči. Mezi ně můžeme řadit šelmy nebo primáty.