Chráněná krajinná oblast Český les (CHKO) slaví letos 20 let od svého vzniku. Kulaté výročí si od března do listopadu připomene řadou akcí. Zájemci se seznámí s cennými přírodními lokalitami i pohnutou historii dlouho nepřístupného regionu podél bývalé železné opony. Půjde o výstavy, vycházky do přírody nebo Den Českého lesa na Čerchově, nejvyšší hoře v oblasti.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Přírodní rezervace Dlouhá Skála v Čerchovském lese na Domažlicku se stane zvláště chráněným územím, rada města tento návrh už odsouhlasila. Lokalita by se měla stát součástí nadregionálního biocentra, kde se dlouhodobě organizuje například návrat tetřeva hlušce zpět do přírody.

Plzeňský kraj kupuje téměř dvacetihektarový Velký Jemnický rybník na Tachovsku. Navazuje na soustavu menších státních vodních ploch. Nákupem od tří soukromých vlastníků, který schválili zastupitelé, chce kraj ochránit biologicky velmi cenné území a posílit počty vzácných a ohrožených živočichů a rostlin.

Přírodní památka Hvožďanská louka, druhově nejbohatší území v chráněné krajinné oblasti Český les, se letos na podzim rozrostla o remíz, který ji chrání před splachy hnojiv a pesticidů z okolních polí. Lokalitu o rozloze téměř sedm hektarů tvoří mozaika luk a solitérních dřeviny. Roste tam také velké množství druhů rostlin, řada z nich patří mezi vzácné, chráněné a ohrožené. Hvožďanská louka je zároveň jediným místem výskytu kriticky ohroženého motýla modráska hořcového.

Za milovníka šumavské přírody se považuje osm z deseti obyvatel Národního parku Šumava. Celkem 66 procent obyvatel si zase myslí, že turismus má pozitivní dopad na region. Téměř 80 procent obyvatel je toho názoru, že ochrana přírody v národním parku má pozitivní přínosy pro region. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu, který si nechalo vypracovat vedení NP Šumava.

Přes dvě desítky dobrovolníků se zapojily do akce Týdnů pro krajinu a vyrazily pomáhat do šumavského národního parku. Akce pod záštitou Hnutí DUHA se zaměřila na revitalizaci mokřadů a rašelinišť, které mají obrovský dopad na rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Také pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Ukázka odchytu a prezentace živých netopýrů, práce s ultrazvukovým detektorem nebo výroba netopýřích magnetů. To je jen slabý výčet toho, co se bude dít v pátek 30. srpna na zámku v Červeném poříčí. Mezinárodní noc pro netopýry v Plzeňském kraji se koná již po devatenácté.

Populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce na území národních parků Šumava a Bavorských les roste. Dokazují to výsledky monitoringu z přelomu let 2022 a 2023, podle kterých se populace zvětšila o 250 zvířat. Podle odborníků za to může rozšíření klidového území. Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední části západní Evropy.

Zase o krůček blíže je návrh na udělení státního vyznamenání in memoriam pro Ondřeje Hese, světově uznávaného plzeňského lékaře, odborníka na ledvinové nádory, patologa a vědce. Potvrdil to po jednání v Senátu plzeňský senátor Lumír Aschenbrenner (ODS). Ondřej Hes zemřel náhle v červenci 2022 ve věku nedožitých 54 let. Jeho výzkum zachraňuje tisíce lidských životů.