Mladý šumavský vlk přišel o život při dopravní nehodě, která se stala na druhé straně hranice na území Národního parku Bavorský les. Zvíře se čelně střetlo s projíždějícím vozidlem na silnici vedoucí národním parkem na území obce Neuschönau. Ta se nachází nedaleko německo-českých hranic v oblasti Luzného.

Téměř pětinu z celkové rozlohy Plzeňského kraje představují chráněná území. Představuje to plochu 135 522 hektarů zvláště chráněných území, tedy 18,1 procenta z rozlohy regionu. Po Jihočeském a Ústeckém kraji jde o třetí největší výměru v ČR. Celkově má kraj 202 zvláště chráněných území, z toho 196 maloplošných. Přírodní památky, jichž je 94, se rozkládají na 2585 hektarech.

Vznikající lesní požáry v česko-bavorském pohraničí a zejména pak v oblasti Národního parku Šumava i Bavorský les mají pomoci odhalovat plzeňské drony jednotky Drony SIT. Drony pomohou najít oheň dříve, než se rozšíří. Nový projekt reaguje na rostoucí riziko lesních požárů způsobené změnou klimatu. Jeho cílem je zkrátit reakční dobu, omezit škody na přírodě a zefektivnit zásah složek integrovaného záchranného systému.

Celkem 27 samostatných rysů se loni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní hranice, a proto je pozorujeme jak na české, tak i na německé straně. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn.

Ještě teď jsou těsně za státní hranicí na německé straně Šumavy vidět následky vánoční bouře, která se regionem přehnala 24. prosince. V Národním parku Bavorský les bylo nejviditelnějším znakem řádění vichřice uzavření silnice Schwarzachstraße vedoucí k parkovišti Gfäll pod horou Velký Roklan. Silnici o Vánocích zablokovalo mnoho popadaných stromů.

Lešení je pryč, okna ve staré budově jsou zabedněná a legendární chata Waldschmidthaus se uložila k zimnímu spánku. S ohledem na povětrnostní podmínky a sníh letos skončily stavební práce na rekonstrukci a přístavbě chaty pod vrcholkem Velkého Roklanu, který je s nadmořskou výškou 1453 metrů druhou nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa. Objekt byl v roce 2020 uzavřen a od té doby chátral. Letos se začalo s jeho opravou. Jde o velmi oblíbený cíl českých turistů, který se nachází na německé straně Šumavy v těsné blízkosti státní hranice.

Kvůli dlouhodobé přítomnosti tetřeva je na území Šumavy přes deset procent nepřístupných míst z celé rozlohy národního parku. Tetřev hlušec patří jednoznačně mezi ikonické druhy Šumavy. Pro některé návštěvníky se ale stal nepřítelem. Aktuálně žije v národním parku zhruba 765 jedinců tetřeva a jejich populace se zvyšuje.

Významné bavorské ocenění obdržel ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený za oživení a rozvíjení přeshraniční spolupráce z rukou bavorského ministra pro evropské záležitosti Erica Beißwengera. Tato medaile je už druhým zahraničním oceněním, které Hubený obdržel. Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí převzal už v roce 2017.

Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.

Houby podobné mořským korálům se objevily těsně za hranicí na německé straně Šumavy v oblasti Národního parku Bavorský les. A je to malá senzace. Jedná se o korálovce bukového (Hericium coralloides) a tato houba se v lese nevyskytla sama jen tak náhodou. Stojí za tím totiž výzkumníci, kteří houbové vlákno nejprve kultivovali v laboratoři. Rok po naočkování kmenů stromů se objevily první úspěchy.