Dnes, 06:31
Houby podobné mořským korálům se objevily těsně za hranicí na německé straně Šumavy v oblasti Národního parku Bavorský les. A je to malá senzace. Jedná se o korálovce bukového (Hericium coralloides) a tato houba se v lese nevyskytla sama jen tak náhodou. Stojí za tím totiž výzkumníci, kteří houbové vlákno nejprve kultivovali v laboratoři. Rok po naočkování kmenů stromů se objevily první úspěchy.
Speciální program na podporu ohrožených druhů odstartoval loni v červenci, kdy vědci naočkovali kmeny stromů na několika zkušebních plochách v nejstarším německém národním parku. Jde o projekt, který u našich sousedů v celoněmeckém měřítku nemá obdoby. Celkem bylo na dřevěné kolíky v bukovém, smrkovém a jedlovém dřevě přeneseno deset druhů hub. A právě naočkované kmeny mrtvého dřeva teď přinášejí první plodnice.
První viditelný úspěch přinesl korálovec bukový. Tento druh, uvedený na červeném seznamu, roste nejčastěji na bukovém mrtvém dřevě a v Německu se vyskytuje vzácně. „Na rozdíl od zvířat a rostlin máme zatím jen velmi málo zkušeností s tím, jak lze houby v našich podmínkách účinně chránit před vyhynutím,“ vysvětluje vedoucí projektu profesor Claus Bässler z Univerzity v Bayreuthu. „O to víc mě těší, že naše pilotní pokusy v přírodě už přinášejí první plodnice.“
Než se houby mohou úspěšně vrátit do přírody, je nutná rozsáhlá laboratorní příprava. „Nejprve musíme houby, které jsme předtím nasbírali ve vhodných lokalitách, kultivovat na živných půdách – a to může být velmi náročné,“ upozorňuje Franziska Zahn z katedry mykologické ekologie. Zda se mycelium skutečně rozšířilo, mají ukázat další výzkumy. I když jsou zatím viditelné plodnice pouze u jednoho druhu, mohly se v dřevě uchytit i ostatní. Z 320 naočkovaných kmenů proto nyní vědci odebírají vzorky, které budou analyzovat v laboratoři. Teprve poté bude jasné, které houby se v naočkovaném dřevě skutečně uchytily.
„Jsem si jistý, že v průběhu této sezony a v příštích letech přibudou i další druhy s plodnicemi. Zvlášť velkou naději vkládám do ohňovce,“ říká mykolog národního parku Peter Karasch. „Už teď je tento projekt průlomovým úspěchem,“ raduje se i ředitelka národního parku Ursula Schuster. „Ukazuje se, že naše výzkumná práce díky cenným mezinárodním spolupracím funguje na špičkové úrovni a přináší důležité podněty pro vědu.“ Také z pohledu ochrany přírody projekt nabízí slibné možnosti. „Možná se nám tím do rukou dostávají metody, které nám umožní účinně pomoci silně ohroženým druhům hub,“ dodala.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám