Plzeňští zastupitelé schválili novelu městské vyhlášky, která týká systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Dotkne se především majitelů domů, u nichž se nepořádek pravidelně hromadí. Jednou z nejdůležitějších změn je povinnost vlastníka bytového domu, aby zajistil dostatečný objem kontejnerů na komunální odpad. Nově bude možné trestat i takzvané fárače.

Dva roky funguje v Rokycanech systém třídění a svozu odpadu přímo od rodinných domů, tzv. door-to-door systém. Rokycanům se osvědčil a postupně se snižuje produkce směsného komunálního odpadu. Produkce na osobu a rok činí v Rokycanech přibližně 189 kilogramů, předchozí rok to bylo 202 kilogramů.

Hned tři mouchy jednou ranou se podařilo ulovit plzeňským městským strážníkům. Hlídka totiž vyjížděla do Vrchlického ulice, kde dva muži vynášeli starý nábytek a nechávali ho jen tak u popelnic. Policisté je přistihli ve chvíli, kdy stáli ve dveřích s kusem postele. Problémy budou mít nejen oni, ale i majitel bytu, který tvrdil, že je na všem domluvený s popeláři. To však nebyla jediná lež, kterou si strážníci vyslechli.

Starý a nechtěný nábytek ke kontejnerům na komunální odpad rozhodně nepatří. Přesto se na řadě míst v Plzni zdá, že to stále mnoho lidí neví, nebo jsou příliš pohodlní. To byl i případ muže, který staré křeslo poponesl k popelnicím a založil tak černou skládku. K jeho smůle ho však natočila kamera.

Plzeňany může potěšit zpráva, že společnost Plzeňská teplárenská pro rok 2023 nezdraží ceny tepla v Plzni pro domácnosti ani pro firmy. Cena tepla tak zůstane pod hranicí 600 korun za 1GJ a zůstane tak nejlevnější cenou tepla v České republice.

Vedení čtvrtého městského obvodu přichází s dobrou zprávou pro své obyvatele. Kromě nových popelnic na olej a jedlé tuky přibylo v Červeném Hrádku také první sběrné místo, kam mohou lidé ukládat objemnější odpad, bioodpad i tříděný komunál jako papír, plasty, sklo, kovy, textil i drobné elektro. Sběrné místo bude otevřené dva dny v týdnu, a to ve středu a o sobotách.

Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Nedostatečná kapacita a neustále rostoucí poplatky za likvidaci odpadu vedla Plzeňský kraj k podpoře projektu, jehož cílem je vybudování sítě překládacích stanic komunálního odpadu, který je možné dál energeticky využít. Svůj provoz už zahájila první překládací stanice v Černošíně s kapacitou 10 tisíc tun ročně. Bude se z něj vozit odpad do spalovny v Chotíkově u Plzně.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.