Jak pěstovat základní surovinu pro výrobu piva s ohledem na klimatické změny? Na to se snaží přijít plzeňský pivovar ve spolupráci s brněnskými vědci z Mendelovy univerzity, zemědělci a Českou zemědělskou univerzitou. Jejich cílem je, aby se plodina dokázala přizpůsobit stále zhoršujícím se podmínkám, a přitom zůstala zachována kvalita zrna. Sladovnický ječmen je totiž pro výrobu piva zcela zásadní.

Obří půllitr z květin o rozměru 60 metrů, vyrostl na jedné chmelnici na Žatecku a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství. Cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva. Na deseti chmelnicích proto neroste jen chmel, ale i další kvetoucí barevné rostliny.

Projekt PRO CHMEL má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele, a to s pomocí moderních technologií. Právě v těchto dnech instaloval plzeňský pivovar spolu s Microsoftem na vybrané rostliny speciální senzory. Díky nim budou vědět, jak reagují na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Ze získaných dat by měla vzniknout nová aplikace, která pomůže se zavlažováním i šetřením nedostatkovou vodou.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.

Archiv Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) disponuje i fenologickými záznamy od roku 1923. Díky tomu mohli odborníci sestavit podrobný přehled, jak se za téměř 100 let proměnila příroda v Česku. Z dat je možné vyčíst, jak se změnilo chování některých organismů nebo jak významný dopad má úbytek vody v krajině.

Zelené střechy, nakládání s dešťovou vodou i soběstačné domy. To je jen pár příkladů projektů, které si dávají za cíl přizpůsobit města i krajinu klimatickým změnám. Ocenit ty nejlepší z nich a inspirovat ostatní se snaží soutěž Adapterra Awards. Letos se do užšího výběru dostalo jednadvacet nápadů. Mezi nimi je rokycanský Park u Rakováčku, který pomáhá zmírňovat následky povodní a zároveň je to i místo, kde trávit horké letní dny.

Ještě před pár lety by si nikdo nemyslel, že při vegetariánství jde sportovat. A když už by to šlo, tak rozhodně ne s dobrými výsledky. Pak se ale objevili průkopníci jako Brendan Brazier se svým bestsellerem Vegan v kondici nebo Scott Jurek s trhákem Jez a běhej a přesvědčili lidi o opaku. Oba dokonce tvrdí, že mají tak dobré výkony částečně právě díky veganství. I v Čechách máme slavné sportovce vegetariány jako například Martina Navrátilová a mnozí další. Pomůže nám tento trend skutečně změnit naše prostředí k lepšímu?