Plzeňský pivovar využívá chmelové EKG, díky němu zjistí reakci rostlin na změny počasí a kdy potřebují závlahu
Projekt PRO CHMEL má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele, a to s pomocí moderních technologií. Právě v těchto dnech instaloval plzeňský pivovar spolu s Microsoftem na vybrané rostliny speciální senzory. Díky nim budou vědět, jak reagují na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Ze získaných dat by měla vzniknout nová aplikace, která pomůže se zavlažováním i šetřením nedostatkovou vodou.
„Chmelové EKG, tedy senzory umístěné přímo na vybraných rostlinách, instalujeme na šesti farmách v žatecké oblasti. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny,“ vysvětluje vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.
Získané informace budou vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledují prostřednictvím časosběrné kamery. „Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ pokračuje Tučník.
Kromě senzorů na rostlinách pracují odborníci také s informacemi z půdních čidel a meteostanic. Už první získaná data přinesla zajímavé poznatky. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ uvedl David Ceaser, hlavní agronom Agritecture.
Kompletní výsledky první fáze projektu získají výzkumníci až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní jim projekt přináší první benefity. „Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ říká předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa.
Získaná data doplní Microsoft svými nashromážděnými údaji z planetárního počítače, jenž obsahuje podrobné informace ze satelitů včetně historických údajů. Vše se posléze nahraje do aplikace, která bude umět data vyhodnotit.
„Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, které jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat, což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ dodal Alex Mitro z Microsoftu.
