Celkovou rekonstrukci, modernizaci a rozšíření léčebného areálu zahájila v těchto dnech Záchranná stanice živočichů Plzeň na Doubravce. Nové léčebné zařízení se staví za plného provozu na stávající adrese a sousedních plochách, které se loni podařilo získat bezplatně od města Plzně. Modernizovaná stanice nahradí dnes 30 let staré, dlouhodobě fungující léčebné zařízení. Část peněz na rekonstrukci za 22 milionů ještě spolek potřebuje získat prostřednictvím sbírky.

Strojvůdce vlaku na trase Planá u Mariánských Lázní – Plzeň si všiml v kolejišti uhynulého čápa, kterého pravděpodobně srazil jiný vlak. Nález mrtvého čápa oznámil strojvůdce tachovské záchranné stanici živočichů a odstartoval tak velkou záchrannou akci čapích mláďat. Důležitou roli hrál čas a chladné deštivé počasí.

Mimořádnou investiční finanční podporu pro Záchrannou stanici živočichů Plzeň ve výši čtyř milionů korun schválili zastupitelé Plzeňského kraje. Pro udělení dotace hlasovalo 36 z 38 přítomných zastupitelů. Záchranná stanice je tak zase o něco blíže k rozšíření, modernizaci a rekonstrukci svého areálu, na což potřebuje získat celkem 22 milionů korun.

Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se liší. I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam. Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství.

Pořádně náročný den měli pracovníci chebského hobbymarketu. Z prodejny tam vyčuhuje vysoký komín, na jehož vrcholu už desítky let hnízdí čápi. Ptačí obydlí ale během let značně nabobtnalo, a tak dostali zaměstnanci z údržby úkol – hnízdo snížit. Pod dozorem plzeňských expertů hnízdo upravili. Nebylo to ale jen tak. Byla zima, ptačí obydlí bylo zledovatělé, a navíc foukal nepříjemný vítr.

Prvních 30 let existence má za sebou Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DES OP), provozující Záchrannou stanici živočichů Plzeň. Aktuálně největším cílem je vedle samozřejmé záchrany živočichů také rekonstrukce, modernizace a rozšíření léčebného areálu záchranné stanice. Ta stávající již funkčně dosluhuje a ani kapacitně nestačí potřebám provozovatelů a poskytovaného odborného servisu.

Jen kousek na jih od svého místa narození se přestěhoval orel mořský. Na svět přišel v roce 2020 v Brdech ve známé lokalitě u Padrťských rybníků, kde dostal ornitologický kroužek. Teď byl nahlášen jeho pohyb poblíž jihočeské Třeboně. Je to během krátké doby už druhá informace o pohybu orla, který pochází z Plzeňského kraje a spokojeně žije na jiném místě. První hlášení přišlo ze SRN.

Velkou starost mají Plzeňané o samici labutě, která se pohybuje na řece Radbuze a Mži. Všímají si přitom jejího pravého křídla, které vypadá jako poraněné. Ve strachu o život opeřence pak volají městskou policii nebo záchrannou stanici živočichů. Ochránce zvířat ale ubezpečuje, že je pták zcela v pořádku. O část pravého křídla přišel už před třemi lety. Od té doby žije bez problémů s ostatními labutěmi.

Před 13 lety kroužkoval své úplně první mládě orla mořského na jeho hnízdě uprostřed divočiny na Tachovsku Karel Makoň, šéf plzeňského dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP). Teď obdržel zajímavou zprávu ve které stojí, že tento dnes již třináctiletý orel spokojeně a ve zdraví žije v Německu v lesích nedaleko od Taxöldernu v regionu Horní Falc.

Velká hejna velkých ptáků, čítajících až stovky hodně hlasitých jedinců, přelétají v těchto dnech přes území naší republiky. Jde o jeřáby, kteří jsou na tahu do teplejších krajin. Je to opravdu nevšední zážitek i nádherná podívaná, sledovat přelety těchto výrazných ptáků.