Snad každý někdy slyšel větu: Lomikare, do roka a do dne! Prohlásit jí měl před smrtí vůdce chodského povstání Jan Sladký Kozina. Od jeho smrti uplynulo přesně 330 let. Ve skutečnosti však na plzeňském popravišti řekl něco zcela jiného, než jak líčili Alois Jirásek ve svém románu Psohlavci.

Bez vánočního stromečku bychom si vůbec svátky nedokázali představit. Do tuzemských domácností si našel cestu až ve 40. letech 19. století, nebylo však pravidlem, že by ho měl doma každý. Na náměstí se z vánočního stromku mohli lidé v Plzni radovat před 100 lety, kdy se tato tradice dostala na západ Čech. Tehdy však nešlo o velkou akci jako dnes. Strom byl prostý a disponoval i pokladničkou, kde mohli lidé přispívat na chudé děti a sirotky. Kulaté výročí letos město oslaví rozdáváním sazenic.

Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Plzeňská městská zbrojnice je největší dochovanou historickou zbrojnicí v České republice a právě skončila její modernizace. Pro Západočeské muzeum v Plzni jde o jednu z nejcennějších expozic. Návštěvníci tu mohou vidět stovky palných i chladných zbraní z konce 14. až do poloviny 17. století. Za evropskou raritu se považuje například sbírka gotických pušek a mušket z období třicetileté války. Podle odborníků nejde jen o náhled do historie, zbrojnice má podle nich co říct i k dnešku.

Nechvalně proslulý vybydlený činžák s krvavou historií, který původně sloužil jako sirotčinec, projde rekonstrukcí. Město Plzeň zahájilo opravu domu v Resslově 13. V objektu, který je od roku 2011 opuštěný a značně zchátralý, vznikne za 116,5 milionu korun bez DPH 29 bytů, parkovací místa i relaxační zóna se zelení. Noví nájemníci by se měli do opraveného domu stěhovat v létě roku 2027.

Plzeňská zvonařská dílna rodiny Pernerových za zhruba 250 let svého působení zanechala v západočeské metropoli nesmazatelnou stopu. Nová výstava Západočeského muzea v Plzni (ZČM) představí příběhy jejich zvonů, které zmizely během válek.

Davy lidí sledovaly, jak se nad Klatovskou třídou v Plzni vznesl k nebi třicetitunový tank pro připravované muzeu. Jeřáb ho opatrně usadil na místo vznikající expozice. Renovace tohoto kolosu, který roky stál v zoologické zahradě, se ujal Pavel Rogl z Klubu vojenské historie 16. obrněné divize. Průběh oprav dlouho tajil, teď se ale pochlubil snímky ze své dílny.

Hladovění pro Boha, pro krásu nebo pro lajky. Touha ovládnout své tělo a být „čistý“ provází lidstvo po staletí. A to od středověkých asketek přes viktoriánské ženy, které kvůli hubnutí polykaly tasemnice, až po dnešní dobu, kdy tlak na dokonalou postavu začíná už u dětí.

Evropské ocenění Steven Krauwer Award míří do Plzně, konkrétně k vědcům z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Vyvinuly totiž systém, který dokáže automaticky přepisovat vzpomínky pamětníků a následně vyhledat obsah v rozsáhlých zvukových archivech. Jejich technologie usnadňují práci historikům i široké veřejnost. Mimo jiné jde také o svědectví o holocaustu.

Byla to akce, jakou Plzeň ještě nezažila. Desítky metrů nad zemí se totiž vznášel třicetitunový tank pro připravované muzeum. Akci na Klatovské třídě přihlížely davy lidí. Přípravy začaly už v předvečer, kdy dělníci museli sundat tramvajové troleje, aby tam mohl zaparkovat jeřáb s osmdesát metrů dlouhým ramenem. Renovace tanku trvala více než rok. Rekonstrukce domu, kde jsou i Loosovo interiéry, ještě běží.