Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.

Evropské dotace. Všichni tento pojem známe a dokážeme si jistě vybavit několik projektů, kterým tzv. evropské peníze pomohly na svět. Silnice, cyklostezky, sociální bydlení, vybavení nemocnic, rekonstrukce škol nebo památek, nové autobusy či vlakové soupravy… Naše představa, jak se tyto peníze dostanou na účty úspěšných žadatelů, aby mohli začít stavět či nakupovat, však už ani zdaleka tak konkrétní není. Prostřednictvím jednoho z největších programů – IROP, se EU snaží zvýšit kvalitu života obyvatel regionů. Co všechno lze z IROP podpořit? Kolik peněz „nateče“ do regionů? Jak o dotaci požádat a jak dlouho budete čekat na vyřízení? Nejen o tom mluví v rozhovoru ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj, Helena Miškovičová.

Přípravků na ošetření rostlin, jak se oficiálně nazývají pesticidy, se v Česku ročně prodá za více než sedm miliard korun. Vyplývá to z účetních závěrek velkovýrobců, kteří stojí za celosvětovou výrobou pesticidů. Kvůli regulaci Evropské unie je ale jejich byznys pod tlakem a prochází změnami. Návrh na velké omezení pesticidů přijala Evropská komise tento týden.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Současné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nejsou poslední v několika následujících letech. Do volebních místností se budeme pravidelně vracet až do roku 2030. Výjimkou bude rok 2027, ve kterém se volit nebude.

Továrny ve velkých průmyslových zónách, zejména na Tachovsku a v Plzni a okolí, shánějí tisíce zaměstnanců. Kromě vlastních náborů podniků už pátý měsíc po sobě přibývají také volná pracovních místa, které firmy nabízejí přes úřad práce. Za březen šlo o 1800 nových pozic. Firmy stále hledají hlavně montážní a pomocné dělníky ve výrobě, obsluhu strojů a stavební dělníky.

Čeští politici vítají uzavření dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období. Poukazují mimo jiné na ekonomické dopady, které by nastaly v případě, že by se smlouvu dohodnout nepodařilo.

Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji zůstala v srpnu téměř na stejných číslech, jako tomu bylo i v předchozím měsíci. Práci si v regionu hledalo 13 455 osob. Podíl nezaměstnaných osob v regionu činil na konci srpna 3,3 procenta. Počet volných pracovních míst stoupl ve sledovaném měsíci na 28 696.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.