Strany koalice Spolu, tedy ODS, lidovci a TOP09, by měly tento pátek podepsat dohodu o jednotné kandidátce do evropských voleb, které proběhnou příští rok v červnu. Výkonná rada ODS měla společný postup se dvěma menšími koaličními stranami schválit v úterý večer.

Přísná emisní norma na auta se spalovacími motory nebude. Ministři z jednotlivých zemí EU odhlasovali mírnější podobu takzvaného Eura 7 na své pondělní schůzce. Teď jsou na řadě evropští poslanci. I kdyby nepodpořili mírnější variantu, kterou schválily členské země, původní návrh Evropské komise z loňska spadne pod stůl. Automobilky si mohou oddechnout a česká vláda gratulovat. Češi iniciovali skupinu států na půdě EU usilující o změnu návrhu a uspěli. Tady jsou hlavní otázky a odpovědi k Euru 7.

Vyjednávání o nové evropské normě na emise z aut známé jako Euro 7 míří do finále. Příští pondělí by měly země Evropské unie schválit nová pravidla, jaké zplodiny budou smět vypouštět do ovzduší auta se spalovacími motory po roce 2025. Už teď je jasné, že neuspěl přísný návrh, jak s ním loni přišla Evropská komise a Česko proti němu zformovalo koalici kritických zemí. Maximální emise z aut by měly zůstat na úrovni stávajících pravidel – tedy Eura 6.

V těchto dnech je v Bruselu nejdiskutovanějším tématem volba nového presidenta či presidentky nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské investiční banky. Velký zájem o bitvu o tuto pozici vyvolala hlavně nominace dvou žen, které patří mezi těžké váhy evropské ekonomiky a politiky – Dánky Margrethe Vestagerové a Španělky Nadii Calviño.

V bruselské bublině se již začíná horečně spekulovat, kdo nahradí nizozemského socialistu Timmermanse, pána Green Dealu a druhou nejsilnější politickou figuru, hned po prezidentce Komise Ursule von der Leyenové. Důvodem je ohlášený návrat nizozemského politického matadora zpět na domácí scénu.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.