Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkává až nyní. Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné.

Třídit odpad v domácnosti bereme jako samozřejmost, proč bychom ale nemohli také na výletě? České a moravské hory v posledních týdnech zaplavily davy návštěvníků a turistů. Bohužel například v Krkonoších a Beskydech po některých zůstává velké množství odpadu odhozené mimo kontejnery a koše. To i přesto, že lidé mohou v mnoha horských střediscích odpady nově třídit do speciálních „třikošů“ přistavených u parkovišť, výchozích míst na túry nebo u výdejních okének.

Kvalitní teplé oblečení, pevné boty, termoska s čajem, dalekohled a zápisník patřily mezi výbavu několika desítek ornitologů a ochránců přírody, kteří se v Plzeňském kraji zapojili do tradičního lednového mezinárodního sčítání vodního ptactva. V Plzni se ho asi popatnácté účastnila i zhruba dvacítka členů Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP), kteří na kánoích jeli po Berounce. Další sčítali vodní ptáky na bolevecké rybniční kaskádě nebo na přehradě České údolí a na dalších vodních plochách

Jako indikátor povedených Vánoc můžeme brát kupičky obalů, krabic, krabiček a barevných papírů u odpadkových košů. Zná to asi každý z nás. Víte ale, jak správně obaly po štědrovečerním rozbalování vytřídit?

Další ročník soutěže O Křišťálovou popelnici zná vítěze. Absolutní triumf za rok 2019 získalo město Vimperk. Na rozdíl od minulých let neproběhlo předání ocenění zástupcům nejlépe třídících obcí na slavnostním večeru konference v Hradci Králové. Naopak zástupci společnosti EKO-KOM se rozjeli přímo na radnice a obecní úřady, kde ve stejnou chvíli předali ocenění a zveřejnili jim umístění v soutěži.

Archiv Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) disponuje i fenologickými záznamy od roku 1923. Díky tomu mohli odborníci sestavit podrobný přehled, jak se za téměř 100 let proměnila příroda v Česku. Z dat je možné vyčíst, jak se změnilo chování některých organismů nebo jak významný dopad má úbytek vody v krajině.

Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?

Zelené střechy, nakládání s dešťovou vodou i soběstačné domy. To je jen pár příkladů projektů, které si dávají za cíl přizpůsobit města i krajinu klimatickým změnám. Ocenit ty nejlepší z nich a inspirovat ostatní se snaží soutěž Adapterra Awards. Letos se do užšího výběru dostalo jednadvacet nápadů. Mezi nimi je rokycanský Park u Rakováčku, který pomáhá zmírňovat následky povodní a zároveň je to i místo, kde trávit horké letní dny.

Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

Někomu to možná přijde jako pěkný pohled. Horská louka plná modrofialových květů, kdejaký turista si rostlinu dokonce utrhne a poponese o pár kilometrů dál. Čímž ji nechtěně pomůže rozmnožit. Ochránci přírody bijí na poplach. Lupina neboli vlčí bob tu totiž nemá vůbec co dělat. Správa Národního parku Šumava se jí proto snaží likvidovat.