Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?
„V dnešní době již většina obyvatel Česka třídí odpad velmi kvalitně. Přesto jsou ale situace, kdy si neví rady, nedokážou materiál správně identifikovat. Typickým příkladem jsou takzvané kompozitní obaly, které není kvůli jejich složení zpravidla možné recyklovat nebo to jde jen velmi složitě,“ popisuje Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM, která v ČR zajišťuje provoz systém sběru a recyklace obalových odpadů.
Například do zelených nádob na sklo nepatří keramika ani porcelán. Nepatří do nich ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovená skla. Varné a laboratorní sklo, stejně jako sklokeramika do zeleného kontejneru rovněž nepatří. Vratné zálohované sklo vracejte zpět do obchodu. Do tříděného odpadu rozhodně nevyhazujeme ani střepy ze zrcadel, ty patří do směsného odpadu.
Češi také leckdy mají problém s tím, co patří do žlutých kontejnerů na plast. Určitě není správné do nich vhazovat mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky. Naopak plastové zubní kartáčky můžeme vytřídit do žlutého kontejneru na plasty.
Do modrého kontejneru naopak nepatří celé svazky knih. Ty, pokud je vyhazujete, zbavte pevné vazby. Ve větším počtu navíc patří na sběrný dvůr, ještě lépe by jim však bylo v nějaké knihobudce nebo antikvariátu. Kontejner na papír také neslouží k vyhazování uhlového, mastného nebo jakkoliv znečištěného papíru. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Zapomeňte tedy na vhazování promaštěné krabice od pizzy. To samé platí o termopapíru, na který se tisknou účtenky. Do modrého kontejneru nepatří ani použité dětské pleny.
Právě u kontejnerů na papír může nastat problém, pokud do něho někdo vhodí odpad, který znehodnotí celý obsah. „Záleží na míře a charakteru znečištění a tedy na tom, zda je tato chyba napravitelná na třídicí lince či nikoliv. Jde-li například o kontaminaci tříděného papíru nějakými zbytky jídla nebo směsným odpadem, pak jde prakticky o nenapravitelné znehodnocení celého obsahu kontejneru. V takovém případě je svezen jako směsný odpad na skládku nebo do spalovny,“ uzavřela Müllerová.
V posledních letech se na ulicích objevují stále častěji i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Jsou určeny především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Do kontejnerů na ulici nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť. Samostatnou kapitolu pak tvoří autovraky, jež převezmou a doklad o ekologické likvidaci vystaví na vrakovištích.
Foto EKO-KOM / Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
