Plzeňský kraj představil svůj nový projekt, který má za úkol zadržet vodu v krajině, revitalizovat vodní toky, obnovit prameniště a staré polní cesty. Krajský úřad už dokončil Regionální strategii adaptačních opatření (ReSAO), která zmapovala celý region a říká, co je třeba do 20 let v krajině udělat pro zadržování vody. Jde například o rozdělovací pásy na polích, revitalizaci vodních toků nebo obnovu mokřadů.

Pracovníci plzeňských městských lesů se spolu s dobrovolníky pustí do zalesňování holiny v městském lese kousek od obchodního centra na Rokycanské. Náchylné smrky tam zpustošil kůrovec a lesníci museli napadené smrky odtěžit. Aby byl les zdravější a odolnější, nahradí smrky dubový les. Do sázení se může zapojit i veřejnost.

Celodenní program plný zábavných pokusů, soutěží a ekologie nabídne festival Zelené město, který se odehraje koncem dubna v západočeské metropoli. V Proluce a sadovém okruhu představí městské i soukromé firmy řadu zelených nápadů jako jsou například elektrická auta, nové trolejbusy či mluvící kontejner.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

Mýtus, že na veganskou stravu přechází jen ti nejzarputilejší ochránci zvířat, je už (nejen) v české společnosti dávno překonán. Počet vyznavačů rostlinné stravy stále roste a nemusí to být jen módní směr, který lidi motivuje k radikální změně jejich jídelníčku. Zdraví, etika ale i životní prostředí jsou pilíři veganské filozofie.

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

V regálech obchodů už brzy nepotkáte plzeňské pivo v plastových lahvích. Největší tuzemský pivovar už z více než 70 procent stáčí pivo do vratných a znovupoužitelných obalů, tedy do sudů a klasických skleněných lahví. Prazdroj se tímto rozhodnutím snaží minimalizovat dopad svého podnikání na životní prostředí.

Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů napřímených potoků. Ročně se podaří obnovit několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť.

Další nové trolejbusy s bateriovým pohonem od skupiny Škoda Transportation začnou vozit cestující v Plzni. Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) již převzaly tři z celkem osmi moderních ekologických vozidel, která mohou jezdit i mimo tradiční trolejbusové linky, kde není trolejové vedení a kde se ho nevyplatí budovat. Plzeňský dopravce celkem získá čtyři dvanáctimetrové trolejbusy typu Škoda 26Tr a čtyři kloubové trolejbusy typu Škoda 27Tr. Už teď jezdí v Plzni 32 bateriových trolejbusů.