Rekonstrukci vodovodního řadu a kanalizační stoky včetně přípojek za více než 41 milionů korun chystá společnost Vodárna Plzeň v Purkyňově ulici. Další oprava kanalizace se uskuteční ve Zborovské ulici. Obě opravy se výrazně dotknou dopravy ve městě.

První chytrá tramvaj bez řidiče bude brázdit plzeňské ulice už v roce 2027. Plzeň se do stejného roku stane centrem pro chytrou mobilitu a pro testování autonomního řízení na území města. Vznikne tak první chytré město tohoto druhu v Česku. Stane se tak díky spolupráci města se svými dopravními podniky (PMDP), společnostmi O2, INTENSE, Škoda Transportation, Škoda Digital a Západočeskou univerzitou (ZČU).

Na silnicích v Plzeňském kraji se budou v letních měsících opět odehrávat intenzivní opravy. Podobně tomu bylo v minulých letech. Ředitelství silnic a dálnic ( ŘSD), Plzeňský kraj a město Plzeň do nich dají přes miliardu korun. Řada z nich bude pokračovat ještě v září i v říjnu.

Jak reagují motoristé, když jim někdo udělá myšku nebo ukáže prostředníček? V Plzeňském a Karlovarském kraji to berou řidiči převážně s ledovým klidem a nedají se vyprovokovat. Přesto 97 procent oslovených respondentů odpovědělo, že za poslední roky vnímají, že agresivita na silnicích neustále vzrůstá. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK.

Elektromobilita je trendem posledních let. Svoji popularitu si mezi lidmi získala díky rychlosti, šetrnosti k životnímu prostředí, ale i možnostem žít více aktivněji. Kromě elektrických aut jsou napříč generacemi velmi oblíbená elektrokola nebo elektrokoloběžky. Existuje několik druhů, hodí se do měst i mimo ně, na delší i kratší vyjížďky. Před první jízdou je potřeba se s e-verzemi kol a koloběžek seznámit a vyzkoušet si je na bezpečném místě. Každé zazmatkování a pochybnost může vést ke zbytečné nehodě a zranění. Pokud splňují specifické parametry, legislativa na ně pohlíží jako na jízdní kola (těmi se rozumí i koloběžka). Jejich uživatelé jsou pak cyklisté a v provozu pro ně platí pravidla, kterými se ze zákona musí řídit.

Přívoz v Darové mnozí berou jako zajímavou atrakci a zpestření cesty. Pro místní obyvatele je to ale pohodlná zkratka, jak se dostat přes řeku Berounku. Nejbližší most je deset kilometrů daleko a byla by to zbytečná zajížďka. To ostatně vědí i záchranáři, kteří mohou přívoz také využívat. Poprvé je převozník dopravil na druhý břeh právě dnes, když jeli za pacientem do obce Nynice.

Kulaté výročí ukončení výroby Trabantů chtěli symbolicky oslavit i milovníci těchto vozítek. Na neoficiální spanilou jízdu se vydali členové plzeňského Trabant klubu tuto neděli. Celkem se u čerpací stanice na Rokycanské třídě sešlo devět těchto ikonických vozů, dalších pět se přidalo ještě po cestě. Daleko větší akce už připravují na léto. Půjde například o putování po zaniklých místech a pro veřejnost chystají také 14. srpna ukázku vozů a přednášky v areálu DEPO 2015 v Plzni.

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS) zaznamenala po zimě velké škody na silnicích. Hodně mrazivých dnů a časté střídání teplot na nich způsobily výtluky. Nejhůře zasažených je téměř 40 kilometrů silnic třetí třídy, jichž spravuje kraj nejvíc, asi 3100 kilometrů. Kraj teď řeší, kde získá peníze na opravy, protože je těžké někde brát, řekl náměstek pro dopravu Pavel Čížek (STAN). Zima byla nejtěžší za pět let, náklady na údržbu se meziročně zvedly o 40 procent.

Svého času byste na trhu nenašli levnější vůz, než byl právě Trabant. Například v roce 1977 stál v Mototechně základní model 601 zhruba 36 500 korun. Nejrozšířenější Škodovky byly o několik tisíc dražší, ale Trabant byl přesto žádaný, a to zejména z důvodu užitných vlastností, neboť provedení Universal umožňovalo vytvořit až 1,5 metru krychlových prostoru pro náklad či zavazadla. Není tak divu, že se stal rázem velmi populárním a v Německu se na vysněný automobil čekalo i jedenáct let. Nic však netrvá věčně. Poslední model toto legendárního vozu sjel z linky v saském Zwickau přesně před 30 lety.

Letos a ani příští rok nezdraží Plzeňský kraj jízdné ve veřejné dopravě. Nechce ani omezovat spoje. Počty cestujících v autobusech i vlacích jsou ale v době pandemie stále velmi nízké, a tak tržby z jízdného výrazně klesly. U obou druhů dopravy činí ztráty přes deset milionů korun měsíčně už od loňska, a peníze pak chybí jinde. Za rok by činil propad přes 100 milionů Kč, tedy desetinu výdajů kraje na dopravní obslužnost.