S postupujícím létem se v Plzeňském kraji místy zhoršuje kvalita vody ve venkovních koupalištích. Kvůli výskytu larev ptačích molic, které mohou způsobit svědivou vyrážku cerkáriovou dermatitidu, je stále zavřené jezírko Škodaland v Plzni, zhoršenou kvalitu vody má podle hygieniků také koupaliště v Anníně na Klatovsku, jezírko Košutka v Plzni a oblast na Radosti na přehradě Hracholusky. Dobré koupání naopak stále nabízejí plzeňské bolevecké rybníky, koupaliště v Rokycanech, v Plané, biotop v Dobřanech nebo například lom ve Starém Klíčově na Domažlicku. Vyplývá to z informací Krajské hygienické stanice v Plzni.

Vodu vhodnou ke koupání nabízí valná většina venkovních koupališť v Plzeňském kraji. Má teplotu 23 až 25 stupňů. Sinice jsou zatím jen v horní části přehrady Hracholusky, největší vodní ploše regionu, a v plzeňské přehradě České údolí.

U hráze Velkého boleveckého rybníka v Plzni vyrostlo nové dětské hřiště. Vedení města si od toho slibuje, že se tato oblíbená rekreační lokalita stane pro Plzeňany ještě atraktivnější. Výroba a instalace herních prvků vyšla na 914 203 korun. Prostor je určen pro děti od tří do 14 let s váhou 50 kilogramů.

Jen těžko budete v Plzni hledat jiné místo, kde by lidé tak rádi trávili svůj volný čas. K boleveckým rybníkům to není z města daleko, voda láká ke koupání a okolní lesy zase k příjemné procházce nebo projížďce na kole. Vždy tomu tak ale nebylo. Před 562 lety, kdy vznikl Velký Bolevecký rybník, byl zájem hlavně o chov ryb. Poptávka po rekreaci přišla se začátkem 20. století.

Velké debaty vyvolalo umístění 12 nových lamp podél hráze Velkého boleveckého rybníka. Město si od toho slibovalo větší zabezpečení této hojně navštěvované lokality. Problém se stožáry veřejného osvětlení ale měli ekologové, podle kterých mohlo celonoční svícení negativně ovlivnit zdejší ekosystém. Lampy nyní během noci proto už nebudou svítit na plný výkon, ale jen na 10 procent. Je to zároveň první místo v Plzni, kde se tento princip svícení zavede do praxe.

Voda klesá ve všech rybnících Bolevecké rybniční soustavy. Nejpalčivější problém je to však na Velkém boleveckém rybníce, kde se úbytek vody řeší dlouhodobě. Dosud nejnižší hladinu naměřili v roce 2020, kdy byla 126 centimetrů pod normálním stavem, letos byla tato hodnota překonána už v polovině léta. Pracovníci Správy veřejného statku očekávají, že voda bude klesat až do podzimu, kdy začne více pršet a zároveň odstartuje dopouštění rybníka z řeky Berounky.

Více než tři dekády chyběla ve Velkém boleveckém rybníku vodočetná lať. Plzeňané tak neměli možnost, jak detailněji sledovat stav hladiny oblíbeného rybníka, u kterého se právě voda dlouhodobě řeší. Nyní už je situace jiná a zaměstnanci Správy veřejného statku města Plzně vodočet do rybníka opět vrátili. Do budoucna by chtěli latě instalovat i do dalších městských rybníků.

Podpálené altány, poškozené cvičební stroje, lavičky i další mobiliář, nelegální rozdělávání ohňů, pytláctví a stále rostoucí obrovský nepořádek. Tak to v poslední době bohužel vypadá v rekreačních oblastech v Plzni, zejména pak kolem Boleveckých rybníků. Ty zažívají doslova nájezdy lidí, kteří se tam neumí chovat. Jen za loňský rok tam vandalové způsobili škody na městském majetku za milion korun. A letos to nebude jiné. Lidé zakládají u Boleváku nepovolená ohniště, kterých je zpravidla desetkrát více než těch oficiálně povolených.

Teplota v boleveckém rybníku zatím kolísá mezi 20 a 21 stupni. Voda je čistá a neobsahuje žádné rizikové sinice. Podle správců se nemusí plavci obávat ani vodních rostlin. Pokud se na hladině objeví nazelenalá barva vody, nejde o sinice ale neškodné planktonní řasy. Město také letos začalo s projektem na doplnění vody do vysychajícího Boleváku. Jeho dopouštění by mělo začít v září.

Biologové vyrazili na loďce na hladinu Velkého boleveckého rybníka a pomocí speciálního zařízení sledovali skladbu ryb žijících ve vodě. Kromě kaprů, línů a sumců žijí v Boleváku a Kameňáku také štiky či candáti. Během monitoringu vylovili odborníci z vody takzvané plevelné ryby, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu vody. Vytříděné kusy putovaly do zoologické zahrady jako krmení pro zvířata.