Biologové vyrazili na loďce na hladinu Velkého boleveckého rybníka a pomocí speciálního zařízení sledovali skladbu ryb žijících ve vodě. Kromě kaprů, línů a sumců žijí v Boleváku a Kameňáku také štiky či candáti. Během monitoringu vylovili odborníci z vody takzvané plevelné ryby, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu vody. Vytříděné kusy putovaly do zoologické zahrady jako krmení pro zvířata.
„Kontrolovat množství ryb a jejich druhovou skladbu je jedním z opatření, které pomáhá udržovat kvalitní vodu ve Velkém boleveckém rybníce. Tím, že snížíme množství plevelných ryb, omezíme přísun fosforu, který podporuje vznik sinic a vodních řas. To ocení zejména ti, co si v létě chodí do Boleváku zaplavat,“ vysvětlil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule (TOP09).
„Monitoring rybí obsádky provádíme ve Velkém boleveckém rybníce od roku 2006 každoročně. Letos se uskutečnil navíc i na Kameňáku,“ doplnil vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) Richard Havelka. Monitoring provádějí pracovníci z Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Na loďce mají elektrolovné zařízení, které ryby lehce omráčí. Ryby pak z vody dostanou podběrákem a v připravené vaničce je vytřídí. Ušlechtilé druhy, jako jsou kapr, lín, tolstolobik či vzácnější úhoři a sumci, se do vody vracejí. Stejně tak jako štiky, boleni či candáti. Vytříděné plevelné ryby končí v kádích a poté putují do zoologické zahrady jako krmení pro zvířata.
„U vybraných druhů ryb se sleduje také jejich velikost, váha a stáří, které lze zjistit ze šupin,“ uvedla Jiřina Maršálková z oddělení vodního hospodářství SVSMP. Za jiných okolností se množství a druhy ryb regulují klasickými výlovy. Bolevák má ale dlouhodobě podstav vody. Kamenný rybník zase nejde vypustit z důvodu, že by mohlo dojít k poškození přilehlé přírodní rezervace s rašeliništěm.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
