Bobr, který si to odhodlaně vykračoval ulicí U Prazdroje. Takový pohled se naskytl plzeňským městským policistům. Noční procházku městem si ale největší evropský hlodavec dlouho neužíval. Strážníci ho zkušeně nasměrovali zpět do vody. Bobr evropský je zvláště chráněný živočich a dříve byl v kraji vzácností. V posledních dvou desetiletích se však postupně rozšířil po celém regionu.

Stát uzavřel prodej majetku po odsouzeném podnikateli Jiřím Kubíčkovi, který podvedl téměř 8 000 investorů a způsobil škodu za 2,25 miliardy korun. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) připadl seznam se 1 700 položkami. Některé pozemky se podařilo prodat už v prvním kole aukce. Jedním z nich je například lokalita s výskytem chráněných živočichů, kterou získal Plzeňský kraj. Naopak prodat se nepodařilo několik objektů v čele se zámkem v Bezdružicích, který stát nabízel pětkrát, pokaždé však bez úspěchu.

Jako divný stopař, kterému nikdo nezastavil, působil bobr ležící u silnice před cedulí s názvem obce Puclice. Byl živý, ale existovalo podezření, že mohl utrpět zranění. Obyvatelé posledního domu v obci nález dospělého bobra evropského nahlásili na obecní úřad. Starostka pak přivolala na pomoc experty z plzeňské záchranné stanice živočichů.

Bobr během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Zároveň tím ušetřil zhruba 30 milionů korun. Této kuriozity si všimla i zahraniční média. O českém bobrovi se tak dočetli například čtenáři Zeit im Bild, New York Times, The Guardian nebo National Geographic. A teď se dokonce dostal mezi deset dobrých světových zpráv roku 2025. Žebříček sestavila švédská tisková agentura TT.

Tři večery po sobě vyjížděli plzeňští městští strážníci k zatoulanému bobrovi. Poprvé se vydal na procházku u hlavního vlakového nádraží, druhý jedinec si zašel do Tyršovy ulice a třetí se toulal u křižovatky ulic Lobezská a Železniční. Naštěstí se tito největší hlodavci Evropy vydávají na výpravy po setmění, kdy není moc velký provoz a převážně zvládnou i najít chodník.

V západočeské metropoli zjevně vrcholí bobří turistika. Uplynulo totiž sotva 24 hodin od doby, kdy strážníci odchytávali bobra u hlavního vlakového nádraží a už museli řešit dalšího. Tentokrát natrefili na odvážnějšího jedince, který se neváhal postavit do cesty služebnímu autu. Policisté ale zkušeně zapnuli majáky a vrhli se do akce.

Nad ránem můžete v Plzni potkat ledacos, třeba bobra. Přesně to se stalo i muži. Který se dovolal na linku městské policie v obavě, aby zvíře něco nepřejelo. Není to zdaleka poprvé, kdy si to zavalitý hlodavec vykračoval poblíž hlavního vlakového nádraží. Před rokem ho tam potkal na cyklostezce další šokovaný Plzeňan.

Kuriózní výjezd mají za sebou domažličtí městští strážníci. Přijali totiž oznámení o tom, že pod bagrem v ulici Prokopa Velikého v centru města sedí bobr a nechce místo opustit. Svou okupací těžkého stroje ale zdržoval výkopové práce.

Zavalitý a zubatý kutil během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Správě této chráněné krajinné oblasti tím ušetřil zhruba 30 milionů korun. Této kuriozity si všimla i zahraniční média. O českém bobrovi se tak dočetli například čtenáři Zeit im Bild, New York Times, The Guardian nebo National Geographic.

Správě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy pomohl s plánovanými úpravami oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem bobr evropský, který tam postavil hráze a vytvořil přírodní mokřad. Ušetřil tak několik milionů korun, které by bylo potřeba vydat na revitalizaci řeky Klabavy. Vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer uvedl, že bobr se v Brdech dále vyskytuje v oblasti Nových Mitrovic v okolí rybníků a i v okrajových částech této obce a na řece Bradavě v okolí obce Hořehledy. Tam zatím ale žádné větší zásahy nezpůsobuje. V blízkosti CHKO Brdy je jeho výskyt v okolí rybníků u obce Skořice a na Skořickém potoce a na řece Litavce v oblasti Trhových Dušník a Bratkovic.