Nesmírně statečnou a noblesní ženu, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust, si připomnělo město Rokycany. Zdeňka Fantlová se narodila před 102 lety a zemřela ve věku 100 let. Její život by vydal na hollywoodský trhák. Prošla několika koncentračními tábory, včetně Osvětimi. Přežila i pochod smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval.

Na hollywoodský trhák by vydal život Zdenky Fantlové z Rokycan, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust a nakonec se dožila 100 let. Prošla několika koncentračními tábory včetně Osvětimi i pochodem smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval. U příležitosti prvního výročí úmrtí Zdenky Fantlové teď město Rokycany položilo tři kameny zmizelých, věnované rodině Fantlových.

Tři desítky kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibyly do chodníků v ulicích Plzně. Mosazné kostky jsou vkládané před domy, nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Letos si zároveň připomínáme 80 let od doby, kdy byly z Plzně vypraveny tři transporty s více než 2 600 Židy, konce války se dožilo pouze 209 z nich.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Ve věku 72 let zemřel plzeňský výtvarník a rockový muzikant Karel Syka. Po roce 1989 působil jako dlouholetý ředitel Základní umělecké školy, Plzeň Jagellonská. V roce 1979 stál u zrodu 1. československé galerie dětského výtvarného projevu v Plzni, po roce 1990 Galerie Paletka, která byla bohužel zrušena v roce 2021. Jako výtvarný pedagog vychoval řadu dnes již renomovaných umělců, architektů a pedagogů. Jeho památku připomíná plzeňský politik, skaut a publicista Petr Náhlík.

Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.

Otto Eisenschiml, Max Winterstein, rodina Bondyových, Naschauerových nebo Burgových. Většina těchto Plzeňanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. K celoevropskému projektu uctění obětí holokaustu se Plzeň připojila už počtvrté. Před domy, kde tito lidé žili jsou instalovány takzvané kameny zmizelých. Přímo z Plzně odjelo v transportech 2 613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.