Po avizovaném přesunu výroby televizorů z plzeňské továrny Panasonic do jiné země, by mělo v Plzni přijít o práci na konci března příštího roku kolem 450 kmenových zaměstnanců společnosti. Vzhledem k současné situaci nelze vyloučit, že Panasonic budou v Plzni s propouštěním následovat i další výrobní firmy, zejména pak ty z oblasti „automotive.“ Pracuje tam množství českých i zahraničních zaměstnanců. Co si o hrozbě dalšího propuštění myslí zastupitelé Plzně? Je na takovou situaci Plzeň připravena? To se dozvíte v naší Politické koridě.

Zájem o očkování raketově roste, stejně tak počty nakažených. Jen za úterý přibylo v Česku 6 274 potvrzených případů covidu-19. V Plzeňském kraji čísla také každým dnem rostou, za posledních 24 hodin testy odhalily 369 nakažených koronavirem. Hejtmanka Plzeňského kraje vyzvala praktické lékaře ke spolupráci a žádá je, aby pomohli zajistit dostupnost očkování pro co nejvíce obyvatel.

Obřad a rozloučení v síni krematoria může být pro mnohé velmi neosobní. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně proto přichází s novinkou, kterou je pohřeb ke kořenům stromů. Pozůstalí si mohou vybrat místo na Lesním hřbitově a rozhodnou také o formě uložení ostatků. Buďto se jedná vsyp nebo uložení ve speciální urně, která se během let rozloží.

Ve druhém ročníku participativního rozpočtu městského obvodu Plzeň 4 občané navrhli celkem 65 nápadů na to, jak zlepšit život v okolí svého bydliště. Jednotlivé návrhy nyní prověří Komise rozvoje. Ty, které posoudí jako proveditelné, postoupí do fáze hlasování. Pro své favority mohou občané hlasovat od 15. listopadu do 12. prosince. Na realizaci vítězného projektu a případně dalších projektů v pořadí čtvrtý obvod vyčlenil 1,5 milionu korun.

Mlékárna Olma kvůli mikrobiální kontaminaci stahuje z trhu čerstvé mléko balené do PET lahví, které má datum spotřeby 26. října a následující dny až do 30. října. U citlivých jedinců může toto mléko způsobit zažívací potíže, Olma proto nedoporučuje jeho konzumaci. Lidé, kteří si mléko koupili, ho mohou vrátit v prodejnách či jej reklamovat přímo v mlékárně, oznámila Olma na svých internetových stránkách. Mléko prodával například diskontní řetězec Lidl, z obchodů už stahuje tři druhy mléka Pilos, které pro značku vyrábí Olma.

Plzeňské školy se zatím nepřipravují na to, že by děti starší 12 let nosily roušku i při výuce ve třídách. Magistrát čeká na to, až dostane relevantní rozhodnutí ministerstva školství, které zatím odmítá návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby se tak postupovalo v pěti krajích, kde je nyní epidemie covidu-19 nejhorší. Plzeňský kraj by měl být mezi nimi. Roušky teď děti používají ve všech společných prostorách, proto ve školách není nutná žádná příprava na nošení i během výuky.

Nejvyšší volební účast ve sněmovních volbách měla v Plzeňském kraji, ale i v celé republice, obec ČiIá na Rokycansku. V jedné z nejmenších obcí v zemi přišlo hlasovat 31 lidí, kromě všech místních to byli ještě další lidé s voličskými průkazy. V obci s necelou dvacítkou stálých obyvatel měli stoprocentní volební účast v minulosti několikrát. Letos zde zvítězila koalice SPOLU. Nejmenší volební účast v kraji měla naopak obec Sedlec na severním Plzeňsku, kde volilo 27,08 procenta obyvatel. Tam zvítězilo hnutí ANO.

Zatímco ve štábu koalice SPOLU, který sídlil v plzeňské kavárně DEPO2015 panovala v závěru sčítání volebních výsledků bouřlivá a nadšená atmosféra, poměrně truchlivo a neveselo bylo naopak v táboře koalice Piráti+STAN. Jejich štáb byl v sídle Pirátů U Zvonu. Hnutí ANO žádný krajský volební štáb v Plzni ani nemělo.

Letošní volby přinesly řadu překvapení, co ovšem zůstalo podle předpokladů, byly výsledky v západočeské metropoli. Sněmovní volby v Plzni vyhrála koalice SPOLU, které dalo v krajském městě hlas 31,11 procenta voličů, pro druhé ANO hlasovalo 25,81 voličů a pro třetí Piráty se STAN 16,66 procenta voličů. Výsledky krajského města jsou však jiné než celého Plzeňského kraje. Voleb se v Plzni zúčastnilo 64,59 procenta voličů, v celém kraji byla volební účast 64,72 procenta.

Včerejší volby do Sněmovny mají své vítěze, ale také své poražené. Těmi jsou jednoznačně KSČM a ČSSD. Obě levicové strany doplatily zejména na přímou i nepřímou spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše a voliči jim teď vystavili konečný účet. Ve sněmovně budou příští čtyři roky obě nejstarší strany chybět.