Začal druhý den eurovoleb v Česku. Úderem osmé hodiny ranní se otevřely volební místnosti na posledních šest hodin. Výsledky budou jasné po nedělní jedenácté hodině večerní, kdy se mohou zveřejnit výsledky. V pátek odpoledne hlasovali i předsedové většiny sněmovních stran a prezident Petr Pavel. Doufají ve vyšší volební účast než před pěti lety, kdy vybralo 21 českých europoslanců 28,72 procenta voličů.

Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

Vězeň z Plzně neuspěl u Nejvyššího správního soudu (NSS) s volební stížností. Tvrdil, že mu Vězeňská služba neumožnila odevzdat v prvním kole volební hlas, přestože projevil zájem. Poukázal také na možné porušení volebního práva dalších odsouzených. NSS stížnost zamítl, stejně jako desítky dalších podnětů.

Výhled prezentovaný v aktuální studii institutu Reuters o stavu médií není nikterak optimistický. Ve svém celosvětovém přehledu otevírá kritické oblasti udržitelnosti vydavatelského byznysu. Ten má za sebou dva roky pandemie, prakticky rok války v Evropě a nyní se potýká s velmi vysokou inflací. Zároveň čelí trvalé digitální transformaci, která bude, nebo již je, obohacena o prvek umělé inteligence, která se může stát značným gamechangerem při výrobě obsahu.

Na kampani pro volbu českého prezidenta mě nejvíce zaujalo neuvěřitelné faux pas francouzského prezidenta Macrona. Tři dny před prvním kolem pozval jednoho z kandidátů, Andreje Babiše do Elysejského paláce, oficiálního sídla francouzských prezidentů. Tím Babišovi otevřeně poskytl nejen velký mediální prostor, ale zároveň ukázal, kdo je jeho favoritem.

Ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil v Plzeňském kraji generál ve výslužbě Petr Pavel. Největší úspěch si připsal v samotné Plzni, kde získal 63,67 procenta hlasů. Neuspěl paradoxně na rodném Tachovsku, kde získal 43,71 procent. Volební účast byla i v našem kraji obrovská, velký zájem evidovala třeba horská střediska, kde byla účast devadesátiprocentní. K volbám se bezprostředně po jejich skončení vyjádři i hejtman Rudolf Špoták (Piráti), který označil kampaň za vyhrocenou a doufá, že se povolební atmosféra brzy zklidní.

V pořadí čtvrtou hlavou státu v samostatné historii českého státu se stane generál Petr Pavel. Bývalý člen armády porazil ve druhém kole Andreje Babiše, když získal přes 3,3 miliony hlasů. Prezidentské kampaň ale přinesla mnoho emocí a útoků, která ještě více prohloubila příkopy ve společnosti. Podaří se podle Pavlovi spojit lidi?

Rodák z Plané na Tachovsku Petr Pavel byl dnes zvolen prezidentem České republiky. Je to zároveň už podruhé, kdy v čele země stane osobnost narozená v Plzeňském kraji. V Kožlanech na severním Plzeňsku se totiž narodil druhý československý prezident Edvard Beneš.

Novým českým prezidentem byl zvolen generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve finále porazil bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Pavel získal více než 58 procenta hlasů. Dosavadní prezident Miloš Zeman, který bude ve funkci do 8. března, dostal v roce 2018 ve druhém kole 51,36 procenta hlasů a v roce 2013 pak 54,8 procenta. Reportéři Drbny sledovali atmosféru v obou štábech.

Silně rozdělená společnost, jako je teď v Česku těsně před druhým kolem prezidentských voleb, byla i v bývalém Československu v prosinci 1989. Tehdy byl zvolen prezidentem Václav Havel, jehož tvář znal o měsíc a půl dříve jen málokdo. A většina těch lidí, kteří o něm něco věděli, rozhodně nečekali, že by se někdy mohl stát prezidentem. A navíc velmi úspěšným, respektovaným a uznávaným prezidentem.